Jako jednoznačně dobrý krok hodnotí zástupci českého průmyslu páteční rozhodnutí vlády, které má urychlit příchod ukrajinských dělníků do českých firem. Po opatření dlouhodobě volaly především strojírenské společnosti a oborové organizace Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy. Naopak proti se postavily odbory.

Opatření má urychlit vyřizování pracovních karet pro nízko a středně kvalifikované ukrajinské pracovníky na generálním konzulátu ve Lvově. Ročně se může jednat až o pět tisíc lidí. Každý z nich by nejdříve dostal pracovní povolení na jeden rok, které by při splnění podmínek bylo možné prodloužit.

Právě méně kvalifikovaní, technicky zaměření zaměstnanci chybí firmám nejvíce. Nejčastěji hledají svářeče, obráběče kovů, zámečníky, elektrikáře nebo operátory CNC strojů. 

Podle prezidenta Svazu průmyslu Jaroslava Hanáka zaměstnavatelé v současnosti postrádají až 140 tisíc pracovníků. Z analýzy nabídky a poptávky na pracovním trhu, kterou zpracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, pak vyplývá, že z toho více než 22 tisíc lidí hledají firmy právě na technické pozice ve výrobě. 

Přitom Úřad práce ČR v červnu evidoval 380 tisíc žadatelů o práci. Firmy si mezi nimi ale nevyberou. Důvodem je nejčastěji jejich nízká kvalifikace, velká vzdálenost do zaměstnání z místa bydliště, vysoký věk, ale i nezájem skutečně získat novou práci.

"Rozhodnutí vlády urychlit příchod dělníků z Ukrajiny vítáme. Ostatně v Česku nejsme jediná firma, která roste tak rychle, že má problém nabrat lidi s potřebnou kvalifikací. Jen letos plánujeme vzít 200 nových zaměstnanců. Problém je, že na našem trhu práce už zkrátka tolik lidí potřebné profese není," říká Tomáš Kolář, ředitel slaneckého výrobce zdravotnického nábytku Linet.

Kolář upozorňuje i na to, že pracovníci z Ukrajiny mají podobné pracovní návyky jako Češi, a proto do tuzemských továren obvykle dobře zapadnou. "Celý proces udělování víz by ale neměl trvat déle než dva týdny. Nyní je udělování řádově na měsíce, což je samozřejmě špatně a pro firmy obtížně využitelné," dodává.

S urychlením vízového řízení pro dělníky z Ukrajiny souhlasí i jeden z největších tuzemských zaměstnavatelů Škoda Auto. "Pokud to neohrozí český pracovní trh, tak je to jednoznačně správné rozhodnutí," říká tisková mluvčí mladoboleslavské automobilky Jana Bahníková.

Škodovka se v současnosti chystá zaměstnat dva tisíce nových pracovníků do rozšířeného závodu v Kvasinách. Spolu s tím rozjíždí i pilotní projekt náboru prvních 50 zaměstnanců z Ukrajiny.

Podobně mluví i tisková mluvčí ostravského Arcelor Mittalu Barbora Černá Dvořáková. "Najít kvalifikované technické pracovníky je u nás dlouhodobě problematické. Loni jsme se poprvé pro nedostatek vhodných kandidátů v Česku museli aktivně obracet do ciziny a Ukrajina byla jednou ze zemí, kde jsme potřebné odborníky našli," říká Barbora Černá Dvořáková. 

Arcelor Mittal ale tehdy zaměstnal výhradně vysoce kvalifikované odborníky na automatizaci. Nyní by díky zrychlenému řízení rád ukrajinskými dělníky zaplnil i středně kvalifikované pozice.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Menší zájem o zaměstnání ukrajinských dělníků naopak projevili zaměstnavatelé z netechnických oborů. "Není to pro nás téma. Snažíme se zaměstnávat především lidi z regionu. A i když je na Frýdecko-Místecku jedna z nejvyšších zaměstnaností v Česku, tak zatím nějaký problém sehnat lidi nemáme," říká například marketingový manažer cukrářského výrobce Marlenka Jaromír Prokop.

Dovoz ukrajinských dělníků ale kritizuje Českomoravská konfederace odborových svazů. "Domníváme se, že je třeba nejdříve využít potenciál našich současných nezaměstnaných," říká tisková mluvčí ČMKOS Jana Kašparová. "Na trhu práce je stále reálně uplatnitelných 110 tisíc uchazečů o práci. Proto máme obavy, že hlavním zájmem českých zaměstnavatelů je především dovézt levnou pracovní sílu, místo aby zvyšovali platy tak, aby byly atraktivní pro žadatele o práci," dodává.