Zdálky ten stroj vypadá jako větší mrazák. Je to metr vysoká podlouhlá ocelová krabice s víkem navrchu. Jen je mnohem hlučnější a line se kolem ní odér zahnívající zeleniny. Ve skutečnosti je to průmyslový kompostér, který díky své technologii dokáže proměnit například ovoce, zeleninu nebo další rostlinný bioodpad v černozem, která pak slouží jako hnojivo pro zemědělce. Kompostér mají v supermarketu Albert v centru Kladna a zatím tu pilotně testují jeho provoz.

"Pozor, ustupte, už se to nese," hlásí jeden ze zdejších zaměstnanců a přináší velkou krabici s ředkvemi, paprikami, okurkami a jablky. Je to neprodané ovoce a zelenina, které v posledních pár dnech zbyly na pultech a nyní je načase je zlikvidovat. Místo aby potraviny putovaly do odpadu, končí v tomto kompostéru a mění se v hutnou černozem, koncentrované hnojivo pro pěstování dalšího ovoce a zeleniny. Ročně se tu na kompost promění několik tun neprodaných plodin.

"Je to hodně silné hnojivo, musí se ještě namixovat se zeminou, aby v tom mohly růst rostliny," vysvětluje Pavel Huml ze skupiny Ahold, do které patří i supermarkety Albert. Zařízení, které se oficiálně jmenuje GreenGood, zpracuje celou denní produkci bioodpadu přímo v obchodech, aniž by se musela někam převážet. Do kompostéru putuje veškeré ovoce a zelenina, které se neprodají ve slevě, a jsou tudíž vhodné pouze na vyhození. "Uvažovali jsme, jak zefektivnit nakládání s odpady. Jak vrátit zemědělcům to, co si od nich bereme. Hnojivo z kompostéru si sváží místní farmáři. Chtěli jsme ukázat, že není nutné neprodané ovoce a zeleninu vozit kilometry daleko, že se dají zpracovat přímo na místě," vysvětluje Huml, zatímco předvádí kompostér umístěný v přístřešku za supermarketem.

Velmi rychlé zpracování

Kompostér v nákupním centru Central Kladno je jeden z pěti, které už fungují v Albertech po celém Česku. Jsou například v jihočeském Táboře, v pražských Průhonicích nebo Štěrboholech. Kompostér zpracuje nejen rostlinný odpad, ale i maso. "GreenGood je unikátní tím, že dokáže zpracovat také vedlejší živočišné produkty, tedy veškerý gastroodpad. Představuje tak pro své uživatele úplné řešení problematiky gastroodpadů, a to přímo v místě jejich vzniku," říká Michal Jiráň z firmy Dekos R, která tyto kompostéry dováží. Navíc ovoce a zeleninu mění kompostér v černozem do 24 hodin, což je oproti běžnému kompostu nesrovnatelně rychlejší. "Navíc se tímto zpracováním zredukuje objem odpadu o 90 procent," upozorňuje Huml. Princip, na němž kompostér funguje, je jednoduchý. V zařízení jsou mikroorganismy, které ve vysokých teplotách za přísunu vzduchu biohmotu velmi rychle rozkládají. Výsledkem je organické hnojivo a výpary oxidu uhličitého, které se přes filtry odvádějí do ventilace. Kompostér tedy zapáchá jen minimálně, dá se uzavřít do jednoduchého dřevěného přístřešku, aniž by pach kolem něj byl nějak obtěžující.

V Nizozemsku už tlející zeleninou dokonce topí

Skupina Ahold, do které patří i supermarkety Albert, je původem nizozemská firma. Nizozemci jsou známí důrazem na ekologické inovace, a ve své domovské zemi už některé supermarkety dokonce teplem získaným z tlení bioodpadu vytápějí vnitřní prostory obchodů.

Poměrně daleko postoupil v ekologických inovacích i řetězec Tesco. V Jaroměři na Královéhradecku postavil jediný ekologicky šetrný hypermarket v Česku, který funguje z 80 procent na energii z obnovitelných zdrojů, má téměř nulovou uhlíkovou stopu a téměř všechnu spotřebovanou energii si dokáže vyrobit sám. Vyrábí ji kogenerační jednotka, která funguje na řep­kový olej, tedy obnovitelný zdroj. Skoro čtyři tisíce metrů čtverečních prodejní plochy se hřeje, chladí i například osvětluje většinu roku pouze díky energii, kterou si budova sama z řepky vyrobí. V energetických úsporách pomáhají i další vylepšení, jako je například systém hospodaření s přirozeným světlem. Jaroměřské Tesco je ukázkou trendu, kterým se vydává architektura nákupních center posledních let, jde o příklon směrem k ekologii.

Obchody už nemusí platit z darovaného jídla daně

A stejně jako Albert se svým kompostérem i britský řetězec Tesco se snaží využít neprodané potraviny jinak než je jen vyhodit. "Spolupracujeme při zpracování bioodpadu v jednotlivých obchodech s místními organizacemi či sdruženími, které si od nás nevyužité potravinové přebytky pravidelně odebírají. Zároveň od srpna loňského roku běží pilotní projekt na darování čerstvých potravin prostřednictvím potravinových bank. Za dobu této spolupráce jsme takto darovali již desítky tun čerstvých potravin," říká mluvčí Teska Václav Koukolíček.

Supermarkety v Česku se dlouhou dobu zdráhaly prošlé potraviny darovat charitě, protože by musely z tohoto daru platit DPH, což pro ně bylo komplikované a nevýhodné. Od konce roku 2014 platí metodický pokyn Generálního finančního ředitelství, podle kterého už prodejny v tomto případě patnáctiprocentní daň odvádět nemusí. I v Česku už fungují obchody, kde se s výraznou slevou prodávají potraviny s prošlou trvanlivostí. Jde ale převážně o konzervy, těstoviny a další balené výrobky. Čerstvé pečivo, maso, ovoce a zelenina, které supermarkety vyhazují nejčastěji, se zde koupit nedají.

A například v Asii se prosazuje využívání potravinových zbytků ke krmení zvířat. Třeba na Tchaj-wanu farmáři tímto způsobem loni nakrmili 5,5 milionu prasat. Podařilo se jim tak snížit náklady na krmivo až o třetinu a účelně využít 610 tisíc tun zbytků, které by jinak skončily na skládkách. Ve většině západních zemí ale tato praxe není povolená. Velká Británie například zakázala krmit hospodářská zvířata zbytky potravin poté, co v zemi vypukla nemoc šílených krav.

jarvis_57a09cc9498e0435450d681a.jpeg
Zařízení GreenGood dokáže proměnit ovoce a zeleninu v černozem během 24 ho­din.
Foto: HN – Milan Bureš
jarvis_57a09cc9498e0435450d681e.jpeg
Jednou za dva týdny se kontejner vyprázdní a pro hnojivo si přijíždějí místní zemědělci z Kladenska.
Foto: HN – Milan Bureš
Související