Poslankyně Kristýna Zelienková určitě nepatří mezi ty nejnesympatičtější odpadlíky v české politice. Stačí si vzpomenout na rebely v ODS či třeba rozvrat Věcí veřejných. Zelienková se rozešla s ANO kvůli jiným názorům na zahraniční politiku a kvůli svému vyštípání z berounského ANO. To dává celkem smysl. Ale už menší smysl dávají její rozhovory, které jak na běžícím pásu nyní poskytuje českým médiím. V nich dokola opakuje mantru, že se ANO odklonilo od svých původních ideálů a že kdyby tenkrát věděla, co je ANO zač, nikdy by do této party nevstupovala. Tak zapátrejme v minulosti, co ono staré dobré ANO vlastně bylo.

Zelienková nasazuje na Babiše, že nyní už nevěří, že nelže a nekrade. Tak pomalu. Hned na počátku Babiš porušil slib, že jako starý komunista nebude předsedou strany, a následně slib, že nechce do vlády. Když Zelienková kandidovala v záři jeho běloskvoucí košile, jistě už věděla, že se čile spekuluje o jeho vlastnictví Čapího hnízda. Asi také věděla, jakým způsobem ovládl například Lovochemii. A v průběhu poslancování mlčela k zákonu o biopalivech, který v Babišově Preolu vzbudil všeobecnou spokojenost.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se