Nejvyšší muži žijí v Nizozemsku, v průměru měří zhruba 182 centimetrů. Na dalších místech skončili Belgičané, Estonci a Lotyši. Čeští muži se 180 centimetry v průměru jsou desátí, přitom ještě před sto lety byli na 24. příčce a měřili v průměru o 12 centimetrů méně. Vyplývá to z průzkumu, který pod hlavičkou Světové zdravotnické organizace (WHO) vypracovali vědci ve 187 zemích světa.

Vědecký tým zpracoval studii o změně průměrné výšky za posledních sto let u lidí z celého světa. Průměr výšky počítali na lidech ve věku osmnácti let, konkrétně na mužích a ženách narozených v letech 1896 a 1996, kteří věku osmnácti let dosáhli v letech 1914 a 2014.

Nejvyššími ženami jsou podle studie Lotyšky. Průměrná obyvatelka pobaltské země měří 170 centimetrů. Za Lotyškami následují Nizozemky, Estonky a Češky. Ty se na čtvrtou příčku vypracovaly z 69. místa v roce 1914 a "povyrostly" od té doby v průměru o bezmála 16 centimetrů na dnešních 168,5 centimetrů.

Za posledních sto let se příliš nezměnil chvost žebříčku. Nejmenší muži žijí na Východním Timoru, měří pouhých 159 centimetrů. V Guatemale ženy měří v průměru 149 centimetrů, a řadí se tak na poslední místo tabulky.

V roce 1914 byli podle studie nejvyšší Američané, od sedmdesátých let se však na změně výšky podepsal životní styl a nutriční skladba potravin, takže ke světové špičce mezi vysokými lidmi už Američané nepatří.

Podle průzkumů se největší nárůst průměrné výšky projevil v kontinentální Evropě, na Blízkém východě a v některých částech Asie. Muži v Íránu jsou teď o 16 centimetrů vyšší, než jejich jejich předkové a jihokorejské ženy jsou vyšší o 20 centimetrů.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Vysocí lidé by se měli podle studie dožívat také vyššího věku, dosahovat vyššího vzdělání, mít vysoký plat a neměli by trpět vážnými nemocemi. Netýká se to však rakoviny prostaty a rakoviny vaječníků, ke níž naopak inklinují lidé vyššího vzrůstu.

Vliv na změnu výšky za posledních sto let mělo mnoho faktorů, například ekonomika jednotlivých zemí, vliv nutriční skladby potravin, ekologické faktory, hygiena, zdravotní péče, stravování v dětství a pouze v menší míře DNA.

"Genetika jednotlivců má vliv na jejich výšku, ale jakmile se budete snažit tyto informace zprůměrovat v rámci celé populace, potom už genetika není tolik rozhodující. Většina obyvatelstva by dosahovala stále stejné výšky, pokud by žila ve stejném prostředí," řekl James Bentham britskému The Guardian, spoluautor studie z Imperial College v Londýně.

Související