Pokud vše dopadne ministrovi průmyslu Janu Mládkovi podle jeho představ, do příštího roku bude ministrovat a pak se přesune na pět let do pohodlného ústraní v Senátu. Nic jiného v senátní kandidatuře Mládka není: nejsme přece v Británii, aby ministr potřeboval i legitimitu zákonodárce. Mládek totiž dobře ví, že po dalších volbách mu ČSSD velmi pravděpodobně místo ve vládě už nenabídne (pokud tedy vůbec ČSSD ve vládě zůstane). Celý ten plán je však tak trochu smutný − ministři průmyslu bývali často výraznými osobnostmi kabinetu a mocnými figurami. Vladimír Dlouhý se takto pod Václavem Klausem stal nejpopulárnějším politikem země. Miroslav Grégr pod Milošem Zemanem kompletně překopal energetiku. Martin Říman byl pod Mirkem Topolánkem ideovou výztuhou ODS po návratu k moci. Mládek se v této tradici výraznějších ministrů průmyslu mohl předvést jako beranidlo socialistů proti Andreji Babišovi. Místo toho však bohužel působí, že je jen permanentně na odchodu ze své funkce.

Přitom je škoda, že Mládkova hvězda ve vládě více nezazářila. Jako kvalifikovaný ekonom to měl mít ve straně, kde je už dekády nouze o lidi s alespoň základní ekonomickou erudicí, snadné. Poté co zemřel Jiří Havel, v podstatě v ČSSD už nikdo gramotný v ekonomických otázkách nezbyl a Mládek se jako stínový ministr financí těšil, že se konečně dostane do vytoužené Letenské ulice. Ale dopadlo to jako vždy. V minulé dekádě skončil na malou chvilku jako šéf zemědělství, tentokrát na něj zbyl průmysl.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se