Kaspické moře je největším jezerem na světě, významnou zásobárnou ropy a plynu i důležitou dopravní tepnou. Jeho rozvoji však brání neexistence dohody o statusu tohoto území. Průlom nepřineslo ani jednání ministrů zahraničí příbřežních států. Summit, na němž by prezidenti mohli dosáhnout dohody, se tak odkládá až na příští rok.

"Jednání vedeme bezmála dvacet let. Nyní jsme ale blízko kompromisu," prohlásil na úvod setkání v kazašské Astaně hostitel Erlan Idrisov, který vyzval kolegy k "maximální vstřícnosti". Situace vznikla rozpadem Sovětského svazu, kdy bylo potřebné změnit starou sovětsko-íránskou smlouvu z roku 1940 a domluvit se na společném využívání Kaspického moře.

Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatit od 146 Kč měsíčně Koupit tento článek za 19 Kč

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.