Největší soukromá zásilková firma na trhu PPL se nechce podvolit zákonu o poštovních službách a obrátila se na soud. Ve sporu jde o 1,4 miliardy korun ztrát za roky 2013 a 2014, na které by České poště měli její konkurenti včetně PPL přispět.

Žalobu PPL podala v reakci na pokutu 4,2 milionu, kterou jí minulý měsíc uložil Český telekomunikační úřad (ČTÚ) za nedovolené poskytování poštovních služeb.

"Dvě dekády v klidu podnikáme podle jednoho zákona a pak nám oznámí, že máme podnikat podle jiného. Nedošlo k žádné diskusi, jen se rozdávají sankce a pokuty," říká šéf PPL Petr Chvátal s tím, že podle názoru firemních právníků je nic nenutí k tomu se poštovní regulaci podřizovat.

Poštovní zákon

Kompenzační fond

Česká pošta je podle zákonodárců na trhu znevýhodněná tím, že poskytuje i služby ve veřejném zájmu, na kterých nemůže vydělat. Vznikl proto fond, do něhož měli přispívat její konkurenti i pošta sama a z něj by se hradila prokazatelná ztráta pošty ze ztrátových aktivit. Za rok 2013 chtěla pošta 1,6 miliardy korun, telekomunikační úřad jí však uznal pouze 753 milionů. Za následující rok chtěla pošta 1,8 miliardy, úřad však její nároky snížil ještě výrazněji, na 657 milionů korun.

Rozdíly pro zákazníky

Podřízení se poštovnímu zákonu znamená pro firmy drobný rozdíl v reklamacích. Předtím zásilkové společnosti řešily spory pouze s těmi, kteří si službu objednali a zaplatili, tedy například s e-shopy. Podle poštovního zákona si ale může stěžovat i adresát zásilky přímo. Ve výsledku to však na službu nemá vliv.

Důvěru jim dodává i to, že další ze soukromých konkurentů − společnost Geis − soud ve stejné věci už vyhrála. "V březnu rozhodl Městský soud v Praze, že se na naši společnost poštovní zákon, a tedy ani povinnost odvodů do fondu kompenzací poště nevztahuje. Český telekomunikační úřad ale podal proti tomuto rozhodnutí kasační stížnost, ve které předkládá jiný pohled na uplatňování poštovního zákona," říká šéfka marketingu firmy Geis Eva Děkanová. Firma v nejbližších dnech zašle vrchnímu soudu své stanovisko.

"Pokud by bylo kasační stížnosti ČTÚ vyhověno, byli bychom ale opět zahrnuti mezi plátce České poště," dodává Děkanová.

Ve sporech s ČTÚ jsou i další zasilatelské firmy. Český telekomunikační úřad se k tématu ve středu nechtěl vyjadřovat s tím, že jde o citlivé téma, a neupřesnil tak, kolik sporů aktuálně vede.

Rebelie PPL je pro ČTÚ problém. Je největším konkurentem pošty a neúčast PPL v kompenzačním fondu by výrazně zvýšila platby firmám, které se nové regulaci podvolily. PPL je navíc součástí skupiny DHL, která patří pod německou poštu a patří mezi globální giganty. S českými úřady se navíc snaží bojovat i v Bruselu.

Zpackaná liberalizace

Problém, který nyní zaměstnává právní oddělení prakticky všech významných doručovatelů balíků, začal paradoxně kvůli liberalizaci poštovního trhu, kterou vyžadovala Evropská unie. Výsledkem práce českých zákonodárců byla ale hlavně ta změna, že by se soukromé zasilatelské společnosti měly zjednodušeně skládat na ztráty České pošty z jejích veřejně prospěšných, ale ztrátových aktivit. Tedy například z poskytování služeb v zapadlých vesnicích.

Jedná se o 753 milionů korun za rok 2013 a 657 milionů za rok 2014. Pošta tak z otevření trhu paradoxně vyšla posílena a její rivalové naopak oslabeni o potenciálně mnohamilionové platby do nově zřízeného kompenzačního fondu.

"Cílem byla liberalizace, ale bylo to špatně pochopeno a udělala se regulovaná služba i z našeho podnikání. Navíc dodnes není jasné, kdo a jak by se měl na ztráty z let 2013 a 2014 skládat," míní Chvátal. Otevření poštovního trhu mělo za následek vyšší regulaci a kontrolu běžného posílání balíků.

Firmy, které po Česku balíky rozvážejí, se proto odmítají zákonu podvolit. Jednoduše s tvrzením, že poštovní služby neposkytují.

ČTÚ se snaží plnit úkol

Český telekomunikační úřad podle zákona dostal na starost ztráty pošty rozpočítat mezi soukromé firmy, a proto začal tedy bez velkého přehánění "nahánět" zasilatelské firmy a nařizovat jim registraci k poskytování poštovních služeb. To samo o sobě na jejich podnikání − kromě plateb poště − nemá téměř žádný vliv.

Úřad ale zatím nedokázal k registraci celý trh přimět. Stále tak není jasné, jak se rozdělí požadovaná ztráta České pošty za roky 2013 a 2014. Poslanci si již uvědomili, že tento princip nemůže fungovat. Firmy si stěžovaly, že nejde podnikat s tím, že nevíte, kolik Česká pošta daný rok na ztrátových aktivitách prodělá a kolik jí na to budete muset přispívat. Od roku 2015 stát poště platí rovnou ze státního rozpočtu. Dva roky, na něž se původní zákon vztahoval, ale mají pořád pokrýt soukromníci.

Nejistota se projevuje i tím, že si zásilkové firmy dělají rezervy na právníky i na platby poště. Například DPD se loni propadla do ztráty, protože si vytvořila rezervy právě na případnou platbu České poště. Ty si navíc musela dělat podle původních požadavků pošty, které pak ČTÚ z většiny neuznal.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru