Koncem 90. let se Ivan G. rozhodl veškeré rodinné úspory vložit do akcií energetické společnosti ČEZ. "Pokaždé když jsem vydělal já nebo někdo z rodiny nějaké peníze, tak jsme je uložili do akcií ČEZ," říká dvaašedesátiletý muž, který prakticky celý život pracoval v zahraničním obchodě. Jenže dnes nemá nic. V lednu 2005 zjistil, že mu všechny akcie zmizely z účtu u Střediska cenných papírů. To je totiž vydalo makléřské firmě Sati, aniž si ověřilo, že jí k tomu Ivan G. dal svolení.
Tento týden měl Městský soud v Praze rozhodnout, jak velké odškodné pan G. dostane. Jedno je jisté, bude zřejmě výrazně vyšší než 100 milionů korun.
Podle Ivana G. byly akcie energetické firmy dlouhodobě podceněné. A proto jich postupně nakoupil 140 tisíc. Vývoj mu dal za pravdu. I když většinu z akcií nakoupil po 80 korunách za kus a celkově za ně dal zhruba 14 milionů korun, jejich hodnota vystoupala téměř na dvacetinásobek. Investor se od té doby soudí o náhradu škody.
Před půl rokem dosáhl dílčího vítězství. Vrchní soud v Praze pravomocně rozhodl, že za krádež akcií je odpovědné Středisko cenných papírů, respektive ministerstvo financí, které je jeho právním nástupcem. "Porušilo vlastní interní pravidla i zákon o cenných papírech. Žalobce má nárok na zaplacení škody," uvedla soudkyně Městského soudu v Praze Zuzana Čížková, jejíž verdikt loni v prosinci pravomocně potvrdil Vrchní soud v Praze.
140 tisíc
akcií ČEZ ukradli Ivanu G. z účtu u Střediska cenných papírů.
204 mil.
požaduje Ivan G. jako odškodné.
Jak velká je škoda?
Ivan G. v žalobě tvrdí, že je chtěl prodat v prosinci 2007. V tu dobu shodou okolností dosáhly své nejvyšší hodnoty a překročily hranici 1400 korun za kus. Celkovou škodu tak spočetl na 204 milionů. To však ministerstvo financí zpochybňuje. "Chce říct, že byl natolik geniální, že odhadl přesně den, kdy bude cena akcií nejvyšší, aby je prodal?" podivil se advokát státu Michal Sladký.
Že to bude mít Ivan G. s prokázáním výše škody složité, naznačuje i soudkyně Čížková. "O ušlém zisku lze spolehlivě uvažovat jen za předpokladu, že bude spolehlivě prokázáno, že by akcie prodal," uvedla s tím, že to zatím důkazy příliš nedokládají.
◼ Leden 2005 – Ivan G. zjišťuje, že jeho účet u Střediska cenných papírů (SCP), kde má mít 140 tisíc akcií ČEZ, je prázdný.
◼ Prosinec 2006 – Ivan G. podává žalobu na SCP a žádá náhradu škody, již posléze vypočítává na 200 milionů korun.
◼ Říjen 2007 – Policie obvinila trojici makléřů firmy Sati ze zpronevěry, posléze případ překvalifikovala na krádež.
◼ Červenec 2011 – Prvního z makléřů Jiřího Juklíčka posílá soud do vězení na sedm let, druhého Romana Pospíšila na tři roky. Třetí – Pavel Svoboda – se týden před zahájením procesu oběsil v lese.
◼ Říjen 2014 – Městský soud v Praze rozhoduje, že Středisko cenných papírů (mezitím zaniklo a nástupcem je ministerstvo financí) pochybilo a může za krádež akcií.
◼ Červenec 2016 – Soud začíná jednat o výši odškodnění.
Okradený investor navíc před třemi týdny oslovil ministerstvo financí a navrhl mimosoudní dohodu. Podle ní ministerstvo zaplatí 204 milionů korun a on nebude požadovat úroky a náklady řízení, které by se už blížily sporné sumě. To ale Sladký označil za nereálné. "Zdá se mi nepravděpodobné, že by ministerstvo bez soudního rozhodnutí přistoupilo na ten návrh a vyplatilo řádově 200 milionů," řekl Sladký. A obvinil mužova advokáta ze zdržování kauzy, protože návrh na smír předložil na poslední chvíli.
Toho se však zastala soudkyně Zuzana Čížková. Podle ní se už naopak dávno mělo pokusit o smír ministerstvo. "Překvapuje mě, že za půl roku, kdy je pravomocný mezitímní rozsudek, ministerstvo samo nevešlo v jednání, aby se snažilo předejít škodě. Je jasné, že ke škodnímu jednání došlo a že mu to odškodné náleží," reagovala Čížková. A nic prý nebrání ani tomu, aby se o výši narovnání pokusilo licitovat.
Smír se nepodařilo najít
Samo ministerstvo ale potvrzuje, že prostor pro smír nevidí. "Soud nerozhodl, jakou má mít vyrovnání mezi státem a panem G. formu, nebyla stanovena částka. Dokud nebudeme vědět, jaká škoda přesně panu G. vznikla, tak ho nemůžeme žádat o vyrovnání. Proto jsme ho zatím neoslovili," reagoval ministr financí Andrej Babiš.
Ministerstvo přitom nezpochybňuje, že ke škodě došlo. "Máme ale naprosto odlišné představy o její výši než žalobce," dodala mluvčí resortu Kateřina Vaidišová. "Při zásadně rozdílných pohledech na náhradu škody může být konečné plnění ze strany státu určené soudem nižší než plnění, k němuž by se došlo vzájemnou dohodou," uvedla s tím, že mužova nabídka není pro úřad akceptovatelná.
Pokud nedojde k dohodě, bude muset soud sám rozhodnout o výši odškodného. A zřejmě si k tomu zadá znalecký posudek. Jak je spočítání škody obtížné, přitom dokládá to, že už jeden posudek nechal udělat, ale znalec poté nedokázal odůvodnit sumu, k níž došel.
Policie škodu vypočítala na 30 milionů korun. Takovou měly akcie cenu v době jejich ztráty. Jenže v době, kdy investor zmizení zjistil, se už na burze prodávaly skoro za dvojnásobek. "Jen na dividendách by za své akcie získal od té doby víc než 52 milionů korun," argumentuje jeho advokát. K tomu je navíc třeba připočítat úroky za 10 let.
Kurz akcií ČEZ navíc značně osciloval − od zhruba 300 korun na akcii v době, kdy zjistil ztrátu, přes maximum 1430 korun koncem roku 2007 až na současných 460 korun.
Projednávání sporu bude pokračovat v říjnu. Do té doby se mají obě strany pokusit o smír.
Doplnění článku:
Městský soud v Praze ve středu odpoledne již přiřkl Ivanu G. první sumu: A to 31 milionů korun, tedy hodnotu akcií v době, kdy o ně na účtu Střediska cenných papírů přišel.
"Po provedeném dokazování soud uzavřel, že nárok žalobce je po právu," uvedla soudkyně Ludmila Šimůnková.
"Je to další vyhraná bitva, ale na případné oslavy bude čas, až budou definitivně ukončeny všechny," uvedl investorův advokát Petr Novotný. Středeční verdikt není totiž definitivní a stát si ponechal lhůtu pro případné odvolání. Navíc stále čeká, jak skončí druhá větev sporu - dvousetmilionová žaloba na ušlý zisk.
