Země Evropské unie by měly podle Evropské komise přijímat uprchlíky přímo z uprchlických táborů nebo ohrožených oblastí mimo Evropu. "Je to důležitá součást našeho cíle. Pomůže to zajistit ochranu pro ty, kteří ji potřebují, snížit motivaci pro nelegální migraci a ochránit uprchlíky před praktikami převaděčských sítí, které se je snaží velmi nebezpečnou cestou dostat do Evropy," uvedl eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos.

Podle komise by měly státy každý rok schválit Evropský přesídlovací program, ve kterém by se dohodly, kolik maximálně uprchlíků do Evropy přemístí. Zároveň určí, ze kterých oblastí by se mělo přesídlovat prioritně a jak se bude která země na přesídlování podílet. 

"O tom, kolik lidí bude každoročně přesídleno, budou nadále rozhodovat členské státy, které však budou mít k dispozici finanční podporu z rozpočtu EU, aby svá rozhodnutí mohly realizovat. Jedná se o účinný způsob, jak může EU dostát své kolektivní odpovědnosti, prokázat solidaritu se zeměmi mimo EU a pomoci jim zvládnout velké počty lidí, kteří
prchají před válkou nebo pronásledováním," uvedl místopředseda Evropské komise
Frans Timmermans.

Státy by měly za každého přesídleného člověka získat asi 10 tisíc eur. Už nyní ale EU přesídlování podporuje částkou od šesti do desíti tisíc eur. Komise je ale přesvědčená, že jakmile půjde o jednotný evropský postup, státy dokážou dosáhnout "výraznějších výsledků".

%insert_attachment[64444980] priloha.html%

Komise plánuje také sjednotit a urychlit azylové řízení napříč celou EU, aby si uprchlíci, kteří se i přesto do Evropy dostanou, nemohli vybírat, ve které zemi požádají o azyl. Komise chce tímto krokem skoncovat s tím, že zatímco ve Švédsku dostal azyl téměř každý, například v Řecku skoro nikdo. "Chceme pravidla jasná a jednotná pro členské státy i všechny žadatele o azyl," uvedl Avramopulos.

Nová pravidla určují práva žadatelů o azyl, ale jsou také mnohem přísnější na ty, kteří by chtěli evropský azylový systém zneužít. Na jednu stranu se tak komise snaží, aby například zavírání žadatelů o azyl do detencí bylo možné jen v odůvodněných případech, na druhou stranu pokud žadatel ze země odejde jinam, měl by to být důvod k neudělení azylu.

Stejně tak může země odmítnout azyl udělit i v případě, že se žadatel nehlásí v určených termínech na úřadech. Tímto má komise zamezit takzvaným druhotným pohybům, kdy například v případě Česka uprchlíci často utíkali dále do Německa.

Komise nakonec ale nepřistoupí k harmonizaci sociálních dávek ve všech evropských státech. Zaprvé proto, že některé státy řeší pomoc žadatelům o azyl pouze materiálně, jiné peněžně a některé kombinací obojího. Zadruhé také proto, že pokud by se pomoc sjednotila, v některých zemích by žadatelé o azyl pobírali více peněz než občané daného státu na sociální podpoře, což je nepřijatelné.

Komise navrhuje také urychlit přístup žadatelů o azyl na trh práce. Státy by měly umožnit uprchlíkům pracovat nejpozději po šesti měsících od podání žádosti o azyl.

ODS: Nepřijatelná centralizace azylové politiky

Česko návrh komise na Evropský přesídlovací program vítá. "Dlouhodobě považujeme přesídlování za daleko přínosnější nástroj než relokace, a to jak z pohledu lepší možnosti kontrolovat, kdo přichází do Evropy, tak i proto, že přesídlování přímo z třetích zemí rozbíjí pašerákům lidí jejich výnosný byznys model," uvedl pro HN státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Česko si podle něj bude pečlivě hlídat, aby se státy přesídlování účastnily pouze dobrovolně.

Praha podle něj souhlasí i s návrhy, které se týkají zjednodušení azylových řízení, zajištění společných záruk pro žadatele o azyl a zavedení přísnějších pravidel postihujících druhotné pohyby.

Naopak ostrá kritika bruselských návrhů zazněla z opoziční ODS. "Po dnešku se jednoznačně potvrdilo, že budoucí evropská migrační a azylová politika jde směrem závažného porušování národní suverenity a práva státu určovat, kdo a za jakých podmínek bude pobývat na jeho území," reagoval na návrh Evropské komise předseda ODS Petr Fiala. I přesto, že komise nenavrhla přenesení žádných pravomocí ze členských států na evropské instituce, jde podle něj o "nepřijatelnou centralizaci azylové politiky".