Základní dopravní a energetická síť Evropy potřebuje podle Bruselu 700 miliard eur investic. Evropská unie už našla cestu, jak tyto peníze získat. Zatím má připraveno zhruba sto miliard. Do tří let má za cíl investovat dalších 300 miliard eur.

"Konkurenceschopnost Evropy není tam, kde ji chceme mít," říká evropská komisařka pro dopravu Violeta Bulcová. "Musíme něco dělat," dodává.

Změnou je, že nově nejde o rozdávání dotací. Projekty si na sebe musí vydělat. Nový způsob financování má do velkých evropských projektů přinést kapitál například od penzijních fondů, které nyní trpí nedostatkem dlouhodobých investičních příležitostí. To ale bude vyžadovat změnu přípravy projektů.

Nejvíc na koleje

Většina peněz zamíří na železnici, tam se má přesunout i část přepravy nákladu i cestujících ze silnic. Druhou největší položkou by měla být vodní doprava. Stavět se budou i vodní kanály. Ten český spojující Dunaj, Odru a Labe zatím na pořadu dne není, největší šanci má připojení Francie na německou a nizozemskou říční síť.

700 miliard

eur je třeba na dostavbu páteřní dopravní a energetické sítě v Evropě. Půlku peněz chce EU sehnat do tří let.

Pokud chce české ministerstvo dopravy prosadit nové dálnice či vysokorychlostní silnice, bude muset umět s projekty zapůsobit nejen na Evropskou unii, ale i na soukromé investory. A přesvědčit je, že vše je dobře připraveno a stavba dává ekonomický smysl a jsou eliminována rizika výrazného prodražení či následného nedostatku peněz na údržbu.

"Co nebude dobře připraveno, nebude moci lákat privátní investory, a na peníze tak nedosáhne," říká viceprezident Evropské investiční banky Pim van Ballekom. Banka navíc do rizikovějších projektů nepůjde, aby sama nepřišla o dobrý rating.

Dotace jako takové zůstanou, půjde ale jen o desítky miliard eur, v případě nového systému půjde o stovky. A už se nebude hrát na to, která země je bohatá a která chudá jako u dotací, peníze bude brát ten, kdo bude mít lepší nápad. Zatím se do nového programu dostaly například PPP projekty na stavbu dálnice v Nizozemsku či na Slovensku, španělské přístavy či litevská letiště.

V novém systému nebude unie přerozdělovat dotace, ale vytvoří systém, aby si každý projekt mohl vydat své dluhopisy a získat tak soukromý kapitál. EU nabídne garance 16 miliard eur, EIB poskytne 5 miliard eur, což by mělo přilákat 315 miliard eur privátních investic. Ty vytvoří miliony dlouhodobých pracovních míst. Tyto peníze chce unie "odblokovat" během dalších tří let.

Dopravní síť se má rozrůst i za hranice unie, připojuje se Středomoří, Turecko i východní Evropa. V některých oblastech ani není třeba výrazně investovat. Stačí například odbourávat současné byrokratické překážky k přeshraniční dopravě vlakem. Sjednotí se i výběr mýtného v jednotlivých zemích a odstraní se regulace i u námořních cest.

Řada zemí zatím stále řeší přednostně svou vlastní dopravní síť a opomíjejí přeshraniční spoje. To chce unie napravit a chybějící články sítě dobudovat. I proto je nyní vysokorychlostní trať mezi Prahou a Drážďany pro Evropu atraktivnější než spojení Prahy a Brna.

"Raději dáme peníze na přeshraniční úseky než na vnitrostátní problémy," říká Mathieu Grosch, který má v Bruselu na starosti koridor z Hamburku přes Česko do Atén. Podle něj je nyní v Česku potřeba dokončit dálnici z Prahy do Ústí nad Labem a následně zkusit zefektivnit fungování stávající železnice a zvýšit její kapacitu.

Související