Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se bude snažit pomoct českým dopravcům řešit problémy, které jim vznikají v Německu a nově i ve Francii kvůli zákonu o minimální mzdě. Oba státy stanovily letos minimální mzdy a požadují, aby i zahraniční dopravci platili stejnou částku řidičům jedoucím po jejich území.

Klíčové ale podle Babiše je přesvědčit Evropskou komisi, že tato nařízení jsou v rozporu s dohodami Evropské unie. Českým firmám nové zákony významně komplikují působení v zahraničí, řekl v pátek Babiš po jednání s dopravci ve firmě Rejman v průmyslové zóně v Chebu.

"Tyto zákony stanovují velkou byrokracii a evidenci ohledně jízd našich dopravních firem a stanoví minimální mzdu. To značně komplikuje život našim přepravcům. Já jsem se obeznámil s tou problematikou a budu se snažit jim pomoci prostřednictvím nějakých mých kontaktů. Ale ten základ je asi přesvědčit Evropskou komisi, že tato opatření Německa a Francie jsou v rozporu s dohodami Evropské unie," řekl Babiš. Německé orgány podle něj například požadují od firem údaje, které jsou za hranou obchodního tajemství.

Zákon o minimální mzdě 8,50 eura (230 korun) za hodinu platí v Německu od začátku letošního roku, od července zavedla plošnou minimální mzdu i Francie. Tyto státy požadují, aby v době, kdy se řidiči zahraničních dopravců pohybují po jejich území, dopravci těmto řidičům vypláceli právě stanovenou minimální mzdu. Řidiči by u sebe měli mít odpovídající doklady, které dokazují, že takové peníze skutečně berou.

Proti tomuto výkladu protestují kromě českých dopravců také dopravci ze Španělska, Slovenska, Rumunska, Maďarska, Polska, Bulharska, Portugalska, Estonska, Lotyšska a Litvy. Na Francii i Německo se kvůli tomu již obrátila Evropská komise.

Uvedla, že plně podporuje zásadu minimální mzdy, zároveň se ale domnívá, že systematické uplatňování těchto předpisů na všechny dopravní operace na území Německa a Francie nepřiměřeně omezuje svobodu poskytování služeb a volného pohybu zboží.