Nový zákon nazývaný podle francouzského ministra, který ho prosadil, požaduje, aby všichni řidiči byli placeni podle francouzských zákonů, tedy aby dostávali minimálně 50 000 korun měsíčně. Navíc také pro všechny zahraniční dopravce zavádí různé byrokratické povinnosti, mezi něž patří povinnost mít odpovědného zástupce přímo ve Francii, vybavení řidiče dokumenty ve francouzštině obsahující osobní údaje řidiče i zaměstnavatele, podrobnosti o mzdě, cestovních náhradách, stravném, ale také překlad pracovní smlouvy řidiče, případně i kolektivní smlouvy.

Podle sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia tím Francie de facto ruší dohody o volném pohybu osob, zboží a služeb. Prezident sdružení Vladimír Starosta se proto obrátil na premiéra Sobotku se žádostí o jeho osobní intervenci na nejvyšší mezinárodní úrovni.

V Německu platí zákon o plošné minimální mzdě od začátku roku. Ta je stanovená na 8,50 eura (230 Kč) za hodinu, tedy asi 37 tisíc korun měsíčně. Ministerstvo práce zákon vykládá tak, že na mzdu v této výši mají nárok všichni zaměstnanci po dobu, kdy pracují na území Německa, včetně řidičů dopravních firem z jiných zemí. Ti by u sebe měli mít odpovídající doklady, které dokazují, že takové peníze skutečně berou. Výjimka z minimální mzdy platí pouze pro řidiče tranzitní dopravy a pro řidiče, kteří skládají zboží v německých námořních přístavech.

Po protestech dopravců a nátlaku politiků ale oprávněnost zákona začala prošetřovat Evropská komise a zatím až na výjimky platilo, že zákon je sice v platnosti, ale němečtí celníci nebudou doklady kontrolovat. Komise uvedla, že plně podporuje zásadu minimální mzdy, zároveň se ale domnívá, že systematické uplatňování těchto předpisů na všechny dopravní operace na území Německa a Francie nepřiměřeně omezuje svobodu poskytování služeb a volného pohybu zboží.

Německá kontrola

Teď navíc proběhla velká akce, během které němečtí celníci zkontrolovali přes 20 tisíc řidičů, přičemž podle celní správy existuje v 1500 případů podezření z porušení zákona o minimální mzdě. Tyto případy tedy bude podle celníků nutné hlouběji prověřit. Ve 46 případech celní správa rovnou zahájila oficiální vyšetřování zaměřené proti firmám, které řidiče zaměstnávají. Celníci neupřesnili, z jakých zemí dotčené firmy jsou.

Proti německému výkladu zákona o minimální mzdě protestují dopravci z České republiky, Španělska, Slovenska, Rumunska, Maďarska, Polska, Bulharska, Portugalska, Estonska, Lotyšska a Litvy. Podle nich by zákon pro firmy ze zemí, kde je nižší kupní síla než v Německu, mohl mít likvidační následky. Navíc přináší nadměrnou administrativní zátěž.

Pokud Německo svůj přístup k uplatňování minimální mzdy nezmění, může se příští rok problém pro zahraniční dopravce ještě zvětšit. Zvláštní komise složená ze zástupců německých zaměstnavatelů a zaměstnanců se v úterý shodla, že by minimální mzda měla vzrůst na 8,84 eura (240 Kč) za hodinu.

 

 

Související