Eva Michaláková by měla ztratit rodičovská práva k oběma svým synům. Loňské rozhodnutí norských úřadů potvrdil odvolací norský soud. Matce i otci zakázal se s chlapci stýkat. Adopci mladšího hocha ale nepotvrdil a otci rodičovská práva ponechal. Informoval o tom český právník Michalákové Pavel Hasenkopf. Podle něj advokáti Michalákové podají odvolání. O rozsudku informovala Česká televize.

Kvůli případu se v Norsku tento týden sešla česká ministryně Michaela Marksová (ČSSD) se svou resortní kolegyní Solveig Horneovou.  Jednaly spolu o ochraně dětí a o přistoupení Norska k mezinárodní úmluvě. Norské království se od pátku řídí takzvanou Haagskou úmluvou, která mimo jiné upravuje navracení dětí, pěstounskou péči nebo postup a
jednání úřadů a soudů. Nynější řízení Evy Michalákové a jejích synů to ale neovlivní. 

Jedenáctiletého Denise a sedmiletého Davida odebrala norská sociální služba české matce a otci před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. Podezření se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů, vyrůstají odděleně ve dvou rodinách.

I když podle podporovatelů rodiny soud konstatoval, že "výchovné schopnosti" matky se od roku 2012 zlepšily, loňské rozhodnutí úřadů potvrdil.

"Děti zůstanou v pěstounské péči a soud oběma rodičům zakázal jakýkoliv styk s nimi," uvedl výbor zastánců Michalákové. Podle něj soud zrušil povolení k adopci mladšího chlapce, otci k němu rodičovská práva ponechal. Má je i ke staršímu synovi, nikdy jich nebyl zbaven.

Soud zdůvodnil podle zastánců Michalákové verdikt tím, že si děti u pěstounů zvykly, odchod z tohoto prostředí není v jejich zájmu a mohl by jim ublížit. Důvodem pro zbavení matky rodičovských práv bylo zveřejnění případu v médiích, uvádějí podporovatelé rodiny.

Norská strana se ke kauze Michalákových od počátku nevyjadřuje. Podle některých médií a expertů tak není možné si na případ udělat jasný názor jen podle stanoviska jedné strany.

Norské velvyslanectví už dřív na svém webu napsalo, že média nemusí představovat věc "na základě všech relevantních informací" a norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti nemohou "reagovat na nesprávná tvrzení".

Případ bude znovu řešit i český soud. Okresní soud v Hodoníně by se měl zabývat norskými rozsudky a také úpravou péče o děti po rozvodu rodičů. Kauzu do Hodonína vrátil odvolací brněnský krajský soud. Loni v prosinci soud v Hodoníně řízení zastavil s tím, že se záležitost řeší v Norsku. Advokáti rodiny ale poukazují na to, že i když chlapci i matka bydlejí v Norsku, mají české občanství.

Sobotka: Rozhodnutí soudu je třeba respektovat

Verdikt tamního soudu je třeba respektovat, řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Vláda podle něj rodinu během řízení mimořádně podporovala a úřady jsou připraveny jí pomáhat i v další fázi v případě odvolání.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Vláda vstoupila do řízení, aby deklarovala, jaké okolnosti postupu norských orgánů považuje za nesprávné a v rozporu se společnými závazky obou zemí vyplývajícími z mezinárodního práva," uvedl.

"Je třeba respektovat jurisdikci Norska a rozhodnutí norských soudů. Manželé mají možnost se odvolat k soudu vyššího stupně," řekl Sobotka. České úřady včetně Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí jsou podle něj připraveny Michalákovým nadále poskytovat podporu, kterou od nich mají i jiní lidé v podobné situaci.

Český stát využil u norského soudu na podporu Michalákové takzvané písemné podání ve veřejném zájmu. Poukazoval v něm například na Úmluvu OSN o právech dítěte, podle níž se adopce v cizině dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti. Norský soud povolení k osvojení, které u mladšího hocha navrhovaly norské úřady, nedal.

Související