Rektoři veřejných vysokých škol tlačí na to, aby nemuseli zveřejňovat smlouvy se soukromými firmami na vědu, výzkum a tvůrčí činnost. Protože se univerzitám dosud nepodařilo v zákonu o registru smluv vyjednat výjimku vlastními silami, na druhý pokus na to jdou vyzbrojeni lépe: za téměř půl milionu korun si najali profesionální agenturu. Na její odměnu se školy složí a firmě zaplatí 150 tisíc jako paušál za know-how, dalších 300 tisíc pak lobbisté dostanou v případě úspěchu ve sněmovně.

"Na jednu školu to vychází zhruba pětatřicet tisíc korun," říká rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Právě teď je na změnu zákona příhodná chvíle. Norma sice začne platit tento pátek, ovšem ve sněmovně už leží narychlo chystaná novela, která má pravidla pro zveřejňování kontraktů s plněním nad 50 tisíc změkčit.

Toho chtějí univerzity využít a díky pozměňovacímu návrhu se zařadit k dalším státním firmám či nemocnicím, které také odmítají své smlouvy zveřejnit.

Kritici tohoto postupu v čele s poslancem ANO a bývalým rektorem brněnské Masarykovy univerzity Jiřím Zlatuškou však považují aktivitu rektorů za nepřípustnou. Podle Zlatušky je ostudné, že si vysoké školy pořizují za veřejné peníze lobbisty. "Považuji tento způsob placeného ovlivňování legislativy vysokými školami ve prospěch omezení jejich transparentnosti za nepřijatelný," uvedl Zlatuška.

Registr smluv

Zkušební režim

Povinnost zveřejňovat smlouvy nad 50 tisíc začne platit v pátek.

Zatím nebudou hrozit sankce, až po roce začne zákon fungovat naplno a smlouva, která nebude do tří měsíců veřejná, bude neplatná.

Na koho se vztahuje

Na ministerstva, úřady, kraje a obce a také firmy, v nichž úřady drží většinový podíl.

Výjimku dostaly nejmenší obce prvního a druhého stupně a jejich firmy, dále rovněž společnost ČEZ, prezidentská kancelář, parlament, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Kancelář veřejného ochránce práv.

Rychlá novela

Zákon ještě neplatí a už ve sněmovně leží novela, která ho má ještě více oslabit.

Smlouvy by nemusel ukazovat pivovar Budvar a další státní firmy.

Nechceme tajit vše

Rektoři argumentují tím, že přehled o miliardovém hospodaření vysokých škol nemá z registru zmizet úplně. Zveřejňovat nechtějí jen kontrakty na činnost placenou z jiných než státních peněz.

"Kdyby Škodovka vyvíjela nový typ automobilu, těžko se smíří s tím, že se někdo dozví detaily o vývoji a jeho nákladech. I přes anonymizaci by v registru zůstalo dost citlivých údajů," říká rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Karel Melzoch, který jako místopředseda České konference rektorů angažmá profesionálních lobbistů inicioval.

Kolegy z jiných univerzit obeslal v polovině května e-mailem a doporučil rovnou bez výběrového řízení i konkrétní firmu, kterou jeho škola objednala a na kterou se zájemci složí. Jde o pražskou agenturu PAN Solutions, jejíž jednatelkou je Jana Marco, někdejší poslankyně a mluvčí ODS se skvělými kontakty do nejvyšších pater politiky.

"Máme smluvní vztah s vysokými školami ohledně návrhu novely zákona o registru smluv," potvrdil Petr Plecitý z PAN Solutions.

Během dvou týdnů tak vznikl pozměňovací návrh a firma okamžitě našla i poslance, který jej předložil k odsouhlasení na ústavně právním výboru. Vybrala si sociálního demokrata Lukáše Pletichu. "Je to rozumná věc. Firmy si ve školách platí výzkum a logicky nechtějí, aby konkurence věděla o jejich bádání," vysvětluje Pleticha, proč na nabídku lobbistů kývl a navrhl změnu zákona, o které budou poslanci jednat ve středu ve druhém čtení.

Výjimku univerzitám podporuje i ministerstvo školství. "Uveřejňování určitých typů smluv by mohlo ohrozit komerční aktivity, které jsou z pohledu státu žádoucí," řekl náměstek Robert Plaga.

Navrhovaná výjimka pro univerzity přitom není jediná, o které se bude ve středu hovořit. Přidala se do balíčku více než dvaceti dalších návrhů, které mají původně přísnější zákon oslabit.

Vše začalo Budvarem

%insert_attachment[59522200] priloha.html%

Sérii návrhů zahájila novela, kterou začátkem letošního roku navrhl lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka. Nechtěl, aby se zveřejňování smluv týkalo státního pivovaru Budvar.

Poslanci ale postupně začali k Jurečkovu nápadu nabalovat další návrhy institucí, které by podle jejich názoru zveřejňování obchodů poškodilo v konkurenčním boji. Jde třeba o Českou televizi nebo Český rozhlas.

Podle autora původního zákona, poslance Jana Farského z hnutí Starostové, však norma, která začne platit za tři dny, chrání firmy před vyzrazením obchodního tajemství dostatečně a počítá i s výjimkami pro speciální obchody.

Pokud by poslanci novelu schválili ve třetím čtení ještě v červenci a poté by se nezdržela u senátorů nebo u prezidenta, mohla by začít platit už letos na podzim.

S přispěním Lucie Stuchlíkové.

Související