jarvis_576bdeff498e9311812ee2ed.jpeg

Inovace mohou způsobit chaos a kolaps 

◼ Petr Knap
◼ partner podnikového poradenství EV ve střední a jihovýchodní Evropě

Jako u každé módní vlny existuje u čtvrté průmyslové revoluce riziko, že se v záplavě informací zaměříme jen na pár líbivých hesel a hlavní trend podceníme. Stejně jako dřívější "revoluce" způsobené zaváděním elektřiny, masové výroby nebo prvků ICT probíhá i tato postupně, ač rychleji než ty předchozí. Situace se bude v méně přizpůsobivých firmách rychle nebo plíživě zhoršovat a příležitosti se chopí nové firmy − jako se to stalo v prostředí internetu.

Podstatou probíhající průmyslové revoluce je propojení digitálních technologií s fyzickým světem. Díky tomu se daří dosahovat dříve netušených možností automatizace a následně i autonomie výrobních systémů. V zásadě se propojuje svět softwaru, datových analýz a fyzických výrobních systémů. A to je náročná symbióza! Výrobní podniky jsou tradičně stabilní, předvídatelné a organizované systémy řízené systematickými techniky. Najednou ovšem tlak zákazníků a konkurence nutí zvyšovat rychlost změny a zkoušet radikální inovace. To může způsobit chaos a kolaps. Řada nových postupů propojených s tzv. průmyslovým internetem, 3D tiskem, rozšířenou realitou navíc vyžaduje rozsáhlé investice a nové způsoby myšlení. 

Není třeba hned kopírovat Local Motors, kteří úspěšně prototypují auto s názvem LM3D, kompletně vyrobené aditivní výrobou (tj. na 3D tiskárnách). Spíše je dobré se inspirovat tím, jak pojímají změnu zevnitř tradiční a velké firmy. V poslední době se hodně mluví o změnách v německém průmyslu a o příkladech Siemens nebo Bosch. Méně známé jsou radikální posuny amerického gigantu GE. Třeba GE Aviation mění kompletně svůj obchodní model a zákazníkům neprodává letecké motory, ale hodiny jejich provozu s kompletním servisem. Za úspěchem těchto inovativních firem stojí tři společné jmenovatele: týmy, kultura a organizace/procesy. Potřebujete správné lidi ve správných týmech, kteří budou firmu zneklidňovat, ukazovat nové možnosti a i přes překážky je realizovat. Dále správnou kulturu, kde bude normou zkoušení a rychlá realizace nového, poučení se z chyb a nemilosrdné opouštění nefungujících myšlenek. Neobejdeme se ovšem ani bez správné organizace a procesů, kde lze systematicky ověřovat a vyhodnocovat možné inovace a kde existuje správná míra decentralizované aktivity a centralizace zkušeností a zdrojů. 

Zmíněné tři jmenovatele budou zásadně ovlivňovat další vývoj. Rozdělí organizace na ty, jež budou aktivní součástí revolučního vývoje v průmyslu, a na ty, které zaniknou nebo budou jen přežívat a chřadnout.

jarvis_576bdeff498e9311812ee2e9.jpeg

Jak se vyrovnat nejlepším ekonomikám

◼ Pavel Hadrbolec
◼ ředitel transformace T-Mobile ČR

Pro Českou republiku, nejprůmyslovější stát EU (podíl průmyslu na HDP u nás přesahuje 47%, zatímco v Německu to je kolem 40 %), je klíčová efektivita průmyslové výroby. Cestou k ní je Průmysl 4.0. Jeho jádrem je důsledná digitalizace, cílem je optimalizace nákladů, energetická efektivita (a díky tomu i šetrnost k životnímu prostředí) a důsledná predikovatelnost procesů. Nástrojem jsou informační technologie. Nejde ale jen o nasazení robotů a nových systémů pro řízení výroby. Schopnost důsledně využít IT ve výrobě bude klíčovou konkurenční výhodou. IT se stane výrobním prostředkem, který zásadně ovlivňuje byznys celého podniku. 

Výrobu přitom chápejme nejen jako to, co se děje přímo v tovární hale. Bude potřeba znovu definovat a přenastavit systémy logistiky, marketingu i práce se zákazníkem.Změní se komunikace mezi dodavateli, výrobci a zákazníky na celé ose lidé−stroje−logistika. To vyžaduje, aby zaměstnanci perfektně rozuměli digitálním technologiím, ať to je obsluha NC strojů či základy programování. Vzroste také důležitost schopnosti učit se nové věci, uvědomit si, že konkrétní znalosti rychle zastarávají a že neustálé vzdělávání je nezbytnost. Firmy budou muset cíleně vyhledávat a řídit své inovace a dokázat se rychle přizpůsobit trhu. V některých oblastech je ale nezastupitelná role státu. Stát musí podporovat rychlé inovace, odvahu firem investovat do změn. 

Vzhledem ke zpoždění Česka za Německem v oblasti Průmyslu 4.0 nejsou zapotřebí obecné proklamace, ale konkrétní kroky. Například nastavení vzdělávacího systému nebo potřebné úpravy legislativy, aby svět Průmyslu 4.0 podporovala. Kdo třeba bude odpovědný za škody způsobené roboty? Významně také vzroste význam ochrany duševního vlastnictví, dat a autorských práv. Největší kus práce ale leží na firmách samotných. Průmysl 4.0 znamená výrazné zrychlení inovací, větší konkurenci, vyšší tlak na kvalitu. Firmy budou muset mnohem více investovat do vzdělávání zaměstnanců. S růstem digitalizace výroby porostou i rizika úniku know-how, stejně jako potenciální škody, které způsobí. 

Průmysl 4.0 je pro nás velká výzva, ale i příležitost. Je to šance, jak se vyrovnat nejlepším ekonomikám světa. Je ale zapotřebí rychle začít se správnými kroky.

jarvis_576bdeff498e9311812ee2f1.jpeg

Od sériové výroby k digitálnímu dvojčeti

◼ Eduard Palíšek
◼ generální ředitel Siemens ČR

Hybatelem konceptu Průmysl 4.0 je bezesporu internet. Zákazníky i koncové spotřebitele naučil požadovat a dostat přesně to, co chtějí. Pokud nevyhovuje některý z parametrů nabízeného produktu, je otázkou několika kliků najít dodavatele vhodnějšího. Tento přístup vnáší do obchodních modelů novou, dříve nepředstavitelnou dynamiku. S internetem souvisí také oblast velkých dat. Ta do budoucna představují obrovskou příležitost, protože v sobě mají mimořádný informační potenciál. Podrobíme-li je filtraci, trendování nebo jinému dalšímu analytickému zpracování, můžeme z nich vycházet při plánování a více se přiblížit očekávaným požadavkům trhu. V neposlední řadě je to rychlý nástup nových technologií, jako například aditivní výroby (3D tisk), rozšířené reality, autonomních robotů, cloudových výpočtů a úložišť, kybernetiky a umělé inteligence. Důležitá je i oblast rozvoje softwarových systémů pokročilé simulace a virtualizace. Tyto technologie dosáhly takové zralosti, že je lze systematicky využít v nových výrobních procesech.

Chceme-li rychle reagovat na měnící se prostředí, chceme-li individualizované produkty, chceme-li dosáhnout nižších výrobních nákladů a být šetrnější vůči životnímu prostředí, musíme celou výrobu organizovat jiným způsobem, než je ten stávající. Ještě dnes většina ekonomických učebnic popisuje dva druhy výroby: sériovou a kusovou. Sériová výroba má nižší náklady, kusová je drahá, protože každý výrobek je unikátní. Koncept Průmyslu 4.0 zavádí nový pojem: individualizovaná hromadná výroba, kdy lze za ekonomických parametrů srovnatelných se sériovou výrobou vyrobit individualizovaný produkt.

Současná výroba je v převládající míře nastavena tak, že informace o tom, jak se produkt vyrábí, vycházejí z výrobního prostředí. Existuje přesně nastavená sekvence výroby a montáže, ve které jsou definované technologické postupy nastavené pro daný výrobek. A je-li třeba vyrábět jinak konfigurovaný produkt, nezbývá než celé výrobní prostředí nově nastavit. Průmysl 4.0 však tento přístup "otáčí o 180 °". Nově je to sám výrobek, který výrobní technologii říká, co, kdy a jak s ním má být uděláno. Výrobek sám tedy musí nést tyto informace, musí mít něco jako svou průmyslovou DNA. A je to právě takzvané digitální dvojče, jež v sobě tyto informace nese a které je unikátní pro každý jednotlivý výrobek. Digitální dvojče není jen konstrukční návrh v počítači. Kromě této informace v sobě nese i řadu informací dalších: z jakých dodávek se skládá, jak mají probíhat jednotlivé fáze výroby, jak přesně má finální výrobek vypadat, jakých parametrů má dosahovat.

Co je pro úspěšné zavedení nového průmyslového konceptu nejdůležitější? Uvědomění si, že se nejedná pouze o technologické změny ve výrobě, ale o celkovou změnu společnosti − i proto se konceptu Průmyslu 4.0 říká čtvrtá průmyslová revoluce. Je nezbytné, aby lidé ve vedení firem byli dostatečně osvícení, ochotní naslouchat, přijmout změnu a budovat úzké partnerské vztahy s většími hráči. Velmi důležitá je i role státu, aby Průmysl 4.0 podporoval a prosazoval, pohlížel na něj komplexně a včas zapojil všechny resorty, kterých se změny budou dotýkat − od vzdělávání přes oblast sociální po oblast infrastruktury a řadu dalších. Klíčovou roli v prosazování koncepce Průmyslu 4.0 pak hraje Svaz průmyslu a dopravy ČR, který si uvědomuje, jak důležité pro jeho členy je, aby na rychle probíhající změny v průmyslovém prostředí včas a správně reagovali.

jarvis_576bdeff498e9311812ee2f5.jpeg

Každou výraznou technologickou změnu musí doprovázet vzdělávání

◼ Bohdan Wojnar
◼ člen představenstva Škody Auto zodpovědný za oblast lidských zdrojů

Čtvrtá průmyslová revoluce se nesmí stát pouze módním pojmem. Musíme si uvědomit, že její zvládnutí a využití pro naši konkurenceschopnost potřebuje od každého z nás zejména rychlé reakce, schopnost podívat se na problémy a procesy úplně jinak než doposud, dobrou komunikaci a odvahu věci měnit. Je třeba si uvědomit, že přicházející revoluce neovlivňuje jen úzký okruh vyvolených. Velké národní či nadnárodní firmy mají širokou síť dodavatelů a obchodních partnerů, jichž se přicházející změny budou také bezprostředně týkat. Podniky se musí přizpůsobit i proto, že jejich místo jinak zaujmou ti, kteří budou na měnící se prostředí lépe připraveni.

Jak se může celé odvětví nejlépe připravit na změny, které ho čekají? Osobně považuji za nejdůležitější realizaci systémových změn. Ty musí zahrnout včasnou úpravu legislativy v oblasti pracovního práva, která musí s předstihem a vhodnou formou odrážet budoucí změny. Dále je třeba se zaměřit na vzdělávací systém, mentální přípravu široké veřejnosti na přicházející změny nebo osvětu v oblasti dat a jejich zabezpečení či sociálních sítí. Každou výraznou technologickou změnu musí doprovázet vzdělávání. Řada pracovních pozic, které budou v horizontu 10−20 let potřeba, v současnosti ještě neexistuje. Zavádění pokročilé automatizace a nových výrobních technologií povede ke strukturálním změnám na trhu práce. Německé ministerstvo práce odhaduje, že díky automatizaci bude v následujících 10−20 letech možno nahradit až polovinu pracovních pozic, které dnes vykonávají lidé. Bude se jednat zejména o nízkokvalifikovanou práci. Přirozeně tak budou kladeny velké nároky na kvalifikaci personálu.

I přesto lidský kapitál zůstane i nadále základním stavebním kamenem průmyslu. Bude však přibývat pracovních míst, díky kterým bude tato automatizace zabezpečena. V budoucnosti tedy bude například větší potřeba technologů a vývojářů. Firmy by měly začít samy u sebe a nastavit interní vzdělávací systém tak, aby dokázal zaměstnance na přicházející změny včas připravit. Necháme-li zaměstnance řadu let vykonávat jednu a tu samou práci, doplatí na to v důsledku nejen on, ale i firma samotná. Změny by pak neměly být zaváděny jednostranně, nýbrž ve spolupráci se zástupci zaměstnanců.

jarvis_576bdeff498e9311812ee2e5.jpeg

Zatím věštíme z křišťálové koule

◼ Miroslava Kopicová
◼ ředitelka Národního vzdělávacího fondu

Vývoj technologií, ale i klimatické změny, bezpečnostní otázky, demografický vývoj, migrace nebývalého rozsahu a další výzvy jsou vzájemně provázány. Jejich dopad na život lidí a společnosti nedokážeme ani dohlédnout. Vše, o čem se zatím bavíme, vychází pouze z expertních odhadů a zkušeností, mapování některých trendů, ovšem v dílčích oblastech. Skutečné odborné studie dosud nebyly zpracovány. Jako bychom stále tyto změny nebrali dost vážně. Platí, že zatím věštíme z křišťálové koule.

Víme ale, že už delší dobu probíhá trend pohybu ke společnosti znalostí. Nástup technologií je velmi rychlý, už dnes zásadně mění způsob, jak komunikujeme, jak získáváme informace, jak pracujeme. Tento trend nabírá viditelnější podobu v informatizaci a kybernetizaci všech procesů ve výrobě, službách i fungování státu. To bude mít přirozeně vliv na pracovní trh i na požadovanou kvalifikaci lidí. Zanikne mnoho pracovních míst, obecně těch, která se dají automatizovat, a těch, kde se to vyplatí; půjde i o místa kvalifikovaná. S novým průmyslem budou nejméně nahraditelné profese, které vyžadují vysoké kvalifikace, tvůrčí schopnosti, někde i bezprostřední styk člověka s člověkem. Vedle změny struktury pracovních míst dojde také ke změnám v organizaci a obsahu práce také u pozic, jež zůstanou. Pro všechna povolání platí nutnost práce s digitálními technologiemi. A to i pro řemesla, jež budou i nadále žádaná − pro komunikaci se zákazníkem či nové materiály.

Naše příprava musí mít dvě roviny. Jednak velmi solidní kvalitní vzdělanostní základ absolventů všech typů škol jako výchozí kvalifikace do života. A jednak dobrý monitorovací systém vývoje trhu práce a pružnější a diverzifikovanější vzdělávací systém, jenž dokáže na vývoj kvalifikací reagovat. I když se opatrně tímto směrem vydáváme, je to pomalé. Firmy se budou muset do procesu vzdělávání mnohem více zapojit. Musí zapomenout, že dostanou "hotové" absolventy. Pro mladé lidi je důležité, aby dostali kvalitní technický a přírodovědný základ, vzdělání v ICT, aby byli vedeni k samostatnosti, kritickému myšlení, tvořivosti a zodpovědnosti. Budou nuceni v životě zvládat vysokou míru nejistoty, pokud jde o zaměstnání, vysoké, stále se vyvíjející nároky na výkon, individuálnost. Nezastupitelná, klíčová, kritická je pak role učitelů. V tomto smyslu je třeba posuzovat investice do vzdělávání.

Související