Digitalizace utváří svět průmyslové výroby. Softwarově propojuje všechny výrobní procesy od objednávky přes návrh řešení, výrobu až po expedici zboží. Její nástup není záležitostí jen velkých průmyslových koncernů, ale už i malých a středních podniků. Mění nejen výrobu, do níž vnáší vyšší efektivitu, produktivitu a nižší náklady, ale i celou společnost. "Digitalizace výroby se neděje přes noc. Je k ní dlouhá cesta, ale pokud chcete 'zůstat ve hře', musíte s ní začít. Byznys bude založený na datech, která se pro podniky stanou novou měnou. Umožní jim individualizovanou masovou výrobu," uvedl na červnové konferenci Průmysl 4.0 pořádané vydavatelstvím Economia Wolfgang Weissler, ředitel divize digitální továrny ve společnosti Siemens.

Éra dat a nástupu robotů

Digitalizace a s ní související robotizace proměňují i pracovní trh. Lidem odpadá práce fyzicky náročného a monotónního charakteru, kterou za ně přebírají stroje. "Až 65 procent dnešních studentů bude za pět let vykonávat práci, která dnes ještě ani neexistuje. Do dvaceti let bude možné díky robotizaci odbourat až polovinu současných profesí," uvedl Bohdan Wojnar, člen představenstva za oblast řízení lidských zdrojů ve Škodě Auto.

Proměna podmínek na trhu práce si proto už dnes žádá nový přístup ke vzdělávání. "Musíme připravit zcela novou generaci odborníků, nejen inženýrů, ale i specialistů na měkké dovednosti. Vychovat si lidi, kteří budou schopni uvažovat ve složitých systémech a v širokých souvislostech. Podpořit v nich tvořivost, schopnost pracovat v týmu i obhájit si svůj názor," dodal Vladimír Mařík, ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.

65

procent dnešních studentů bude za pět let dělat práci, která ještě neexistuje. Za dvacet let zanikne až polovina současných profesí.

Nová forma výuky podle Maříka už probíhá na technických univerzitách, následovat by je měly i humanitní obory. "Průmysl 4.0 znamená integraci a propojení poznatků. Měl by tak vypadat i náš výzkum," dodává. I na středních školách by se dle řečníků měly více prosazovat principy duálního vzdělávání, které staví na propojení škol a firem. "Nechceme sádrové trpaslíky, kteří nemají přesah znalostí do dalších oborů. Potřebujeme flexibilní lidi, kteří se umí orientovat a adaptovat na měnící se podmínky," uvedl Eduard Palíšek, generální ředitel Siemensu Česká republika.

Dopady transformace průmyslové výroby na zaměstnanost se jen těžko odhadují. "Některé profese zmizí, ale jiné se vytvoří. Přibudou například ty v oblasti vzdělávání, bezpečnosti a tvůrčí činnosti," řekl na konferenci Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu.

Kde začít?

Průmysl 4.0 odráží potřeby a očekávání zákazníků. Hybatelem čtvrté průmyslové revoluce je IT a jeho aplikace, brzdou zase strach ze změn, shodli se odborníci. Většina výrobních firem podle Jaroslava Řasy z ABRA Software ne zcela využívá možností technologií, které už dnes dokážou prací s daty zjistit poptávku předtím, než se vůbec spustí výroba. "Když máte v ruce objednávku, je už zpravidla pozdě. Průmysl 4.0 je o sledování nákupního chování zákazníků, o vyhodnocování dat a řízení výroby na jejich základě," upozornil výkonný ředitel firmy Linet Tomáš Kolář.

Konference: Průmysl 4.0

Dobrou práci s daty v kyberprostoru neodvádí už jen průmyslové giganty, ale postupně se přidávají i podniky menších velikostí. Například společnost ELKO EP, která v Holešově na Zlínsku vyrábí elektronické přístroje. Proces automatizace výroby zahájila před sedmi lety tím, že každé součástce i hotovému výrobku přiřadila "rodné číslo". Kolem tohoto principu postupně vystavěla kompletní digitální výrobu a zdvojnásobila produktivitu. Dnes ve 300 lidech dosahuje přibližně půlmiliardového obratu. Optimalizace a organizace výroby proto nejsou ani tak revolucí, jako spíše postupnou evolucí. "Malé a střední podniky k digitalizaci přistupují z donucení. Ti moudří se příležitosti chytí včas," uvedl Jiří Hrachovina, výkonný ředitel společnosti Hormen CE, českého výrobce svítidel. Každá firma, jež se rozhodne digitalizovat, musí podle něj počítat s mnohamilionovou investicí. "To ale není ten největší problém. Více se bojím toho, že pro mladou, technologicky zdatnou generaci budou korporace 'více sexy' zaměstnavatelem, protože je lépe zaplatí," dodal.

Dirigent výroby

Ze všeho nejdřív by si firmy měly udělat revizi podnikových informačních systémů. Alespoň to tvrdí Vladimír Bartoš ze společnosti Minerva. Nejzásadnějším problémem je totiž jejich integrace. Každý mluví jiným jazykem, používá jinou technologii a jejich standardizace je velmi slabá. "Naším klientem je třeba japonská firma s 4000 zaměstnanci, která dodává i do Škodovky a takových špatně integrovaných systémů má hned 45. Její střední management denně absolvuje několik schůzek. Tok informací místo dobře fungujícího ERP systému nahrazuje systém nekončících porad. Dříve než se vůbec pustíte do implementace prvků Průmyslu 4.0, zjistěte si, jestli ten váš funguje správně," upřesnil.

Dnes je podle něj podnikový informační systém centrálním mozkem firmy, který na základě poptávky zákazníků plánuje výrobu až na úroveň jednotlivých strojů. V éře čtvrté průmyslové revoluce by se ale měl stát pouze dirigentem výroby. Měl by vytvářet jen hrubý plán výroby i nákupu a úkoly předat bez dalších mezičlánků inteligentním strojům. Ty by si samy měly zažádat o materiál i nástroje k výrobě a podle toho, co zrovna budou mít k dispozici, se i rozhodnout o okamžitém pořadí výroby. "Přechodová fáze, kdy vedle sebe budou existovat ,hloupé' a ,chytré' stroje, bude ale trvat ještě dlouho," připomněl Bartoš.

Konference: Průmysl 4.0