Nejvýhodnější spořicí účty čím dál víc ztrácejí na atraktivitě. Banky vzájemně reagují na pohyby u konkurence a opět snižují úrokové sazby. Přesto stále platí, že dobře vybraný spořicí účet plní svou hlavní roli - překonává inflaci (0,4 procenta za posledních dvanáct měsíců) a přinejmenším tak zachovává reálnou hodnotu peněz.

Od července sníží úrokové sazby Air Bank ze skupiny PPF a Sberbank, přestože stejný krok obě naposledy udělaly teprve v květnu. "Když jsme vám posledně psali, že snižování sazeb nejspíš nebude naposled, sami jsme nečekali, že o nás znovu uslyšíte tak brzy," uvedla Air Bank ve sdělení klientům.

"Pokud bychom nereagovali, zvýší se celkem rychle celkový objem vkladů, které v bance máme. A to by pro nás bylo ekonomicky složité," říká Vladimír Komjati, mluvčí Air Bank. Změnu nepocítí lidé, kteří využívají i jiné služby než jen spořicí účet.

Pokles úroků je vidět i na straně úvěrů - hypotéky jsou nyní rekordně levné a jejich průměrná sazba v květnu klesla už na 1,89 procenta. Zatímco u úvěrů lidem pokles sazeb pomáhá k nižším splátkám, vklady pádem úroků trpí. Pryč jsou doby, kdy peníze ležely v bankách za 2,5 procenta jako v roce 2011, kdy na trh vstoupily banky Air, Equa a Zuno. I dnes tyto banky nabízí na spořicích účtech nejlepší úroky, ale pohybují se jen kolem procenta, a klienti si je navíc "musí zasloužit".

Změny u Air Bank i Sberbank

Air Bank sníží od začátku července základní sazbu na spořicím účtu z 0,7 na 0,5 procenta. Sazba se vztahuje na vklady do 250 tisíc korun. Vklady nad touto hranicí nebudou nově úročeny vůbec, doposud za ně banka připisovala 0,1 procenta. Naopak se nemění bonusová sazba (1 %) pro klienty, kteří s kartou Air Bank alespoň pětkrát v měsíci zaplatí u obchodníků.

Ve Sberbank změna dopadne i na "aktivní" klienty. Od 1. července snižuje o 0,2 procentního bodu běžnou i bonusovou sazbu. Lidé, kteří v bance jen spoří a nevyužívají další služby, tak nově dostanou úrok 0,53 procenta. Sazba platí na vklady do 300 tisíc. Vyšší vklady budou úročeny sazbou 0,23 procenta. (Aktualizace 23. 6. v 10:58: původně jsme psali, že vyšší úrok platí jen na vklady do 100 tisíc. To byla chyba, omlouváme se za nepřesnost).

Kdo v bance má i lepší běžný účet (za který buď platí měsíční paušál, nebo ho aktivně využívá a má ho zdarma), tomu sazba na Spoření Plus klesla z 1,1 na 0,83 procenta (pro vklady do 300 tisíc korun).

Už se začátkem června snížila úroky u spořicích účtů o 0,25 procentního bodu také Equa bank. Aktivní klienti tak nyní dostávají na spořicím účtu Hit rovné jedno procento a na spořicím účtu bez podmínek dává banka úrok jen 0,3 procenta. Už v květnu pak klesl úrok na dalším oblíbeném spořicím účtu: ING Konto od 9. května úročí peníze sazbou 0,5 procenta, předtím to bylo 0,7 procenta.

Méně výhodné bude od července také stavební spoření. Jednička na trhu - Českomoravská stavební spořitelna - sníží sazbu z 1,3 procenta na maximálně jedno procento a čeká se, že ji bude následovat i konkurence. Stavební spoření však má výhodu ve státním příspěvku, který v optimální variantě spoření zvedá výnos nad tři procenta. Výměnou za to ale není možné z něho peníze bez sankce vybírat dříve než po šesti letech spoření.

Dvě banky nad procentem

Více než procento na spořicím účtu nabízí Raiffeisenbank a Zuno Bank. V obou případech ale také jen za aktivní využívání dalších služeb. Raiffeisenbank nabízí na eKontu Flexi 1,1 procenta, ale jen na vklady do 150 tisíc; eKonto Flexi je k dispozici jen s osobními účty, které jsou buď zpoplatněné, nebo zdarma jen při aktivním využívání.

Zuno dává stejnou sazbu na Spoření Plus na vklady do 300 tisíc korun. Dostanou ji ti klienti, kteří v bance mají běžný účet také ve variantě Plus, za který buď platí měsíční paušál, nebo ho aktivně využívají a mají ho zdarma.

Z velkých bank nabízí největší úrok, a to 0,4 procenta, na spořicím účtu Česká spořitelna. V ČSOB klienti dostanou 0,3 procenta a v Komerční bance méně než 0,1 procenta.

Na spořicí účet patří rezerva - peníze, které můžete kdykoli potřebovat. Další úspory, které budete potřebovat až za několik let (třeba na důchod), mohou vydělávat jinde. Například na penzijním připojištění, stavebním spoření nebo v podílových fondech.