Věra Babišová z firmy A-Giga tvrdí, že v Česku je hodně vězňů, kteří se rádi zapojí do práce. Tuto možnost jim její firma nabídla v projektu Změna je možná. "Na manažerskou pozici k nám nastoupila v roce 2010 Lenka Hrubá. Její manžel pracuje jako psychoterapeut ve Věznici Vinařice. Právě oni navrhli řešit fluktuaci našeho call centra proškolenými lidmi ve výkonu trestu. Dobrý nápad, ale cesta k realizaci byla složitější," popsala svou zkušenost Babišová na festivalu Česká inovace.

Věznice ve Vinařicích je určena pro recidivisty. Jde o opakované, dlouhodobé výkony trestu. Bez sociální podpory je návrat tamních odsouzených po propuštění zpět do vězení takřka jistý. V Česku je 22 500 vězňů a 70 procent z nich se do nápravného zařízení vrací. Stát vydá ročně na správu vězeňství devět miliard korun. Hledá proto způsoby, jak vytvořit lepší podmínky pro práci ve vězení. "Rok 2016 by měl být rokem razantního zvýšení ukazatele zaměstnanosti vězňů," věří Robert Pelikán, ministr spravedlnosti. Nová Koncepce vězeňství do roku 2025 má zabránit návratu vězňů za mříže.

Náklady na jednoho vězně nejsou zanedbatelné − činí měsíčně 40 tisíc korun. Ministerstvo uzavřelo od října loňského roku smlouvy s 80 novými zaměstnavateli, spolupracuje také se Svazem průmyslu a dopravy ČR a s Hospodářskou komorou ČR. Jako příklad ministr uvedl dohodu s Pražskými službami, které zaměstnaly v třídírně odpadu 17 vězňů a postupem času by jich mělo být 60. "Jednání vedeme s dalšími stovkami společností," uvedl Pelikán.

Nastala doba, kdy se trh práce potýká s nedostatkem pracovních sil, který mohou částečně snížit i vězni. "Pokud po propuštění ihned nastoupí do práce a mají vyřešeny základní potřeby, jejich recidiva klesá," říká Věra Babišová, která dostala za tuto sociální inovaci cenu SozialMarie od rakouské nadace Unruhe.

Zahraniční trendy a česká praxe

Ministerstvo spravedlnosti také mapuje příklady dobré praxe v cizině, zejména v Německu, Rakousku, Dánsku a Norsku. "V zahraničí poměrně úspěšně fungují projekty luxusních zážitkových restaurací v areálu věznic, stejně jako například londýnská pekárna Bad Boys Bakery," říká Daniel Škvařil z ministerstva spravedlnosti. Na konci loňského roku proto i Generální ředitelství Vězeňské služby ČR oslovilo Svaz průmyslu a dopravy ohledně možné spolupráce při zaměstnávání odsouzených. Společně zorganizují pro firmy semináře, aby jim představily přínosy takové praxe, ale poukázaly i na možná rizika.

Zaměstnavatelé měli během uplynulého půlroku možnost jezdit přímo do věznic a další workshopy se plánují i na konec června v Olomouci a ve věznici v Oráčově. Uskutečnily se již návštěvy ve věznici v Rýnovicích, Bělušicích, Ostravě a na Úřadě práce Brno. Zúčastnilo se jich 56 firem. Například v jablonecké Věznici Rýnovice, která patří k nejpřísněji střeženým v Česku, převzalo minulý týden výuční list 22 vězňů. Úspěšně absolvovali tříletý obor obráběč kovů v učilišti, které je přímo v prostorách věznice.

Pokud to podmínky věznic dovolují, šéfové firem si prohlédnou i výrobní prostory. Jednou z firem, která má se zaměstnáváním odsouzených zkušenost, je TI Automotive, jež produkuje díly pro automobilový průmysl, například čerpadla či akumulátory. Ředitel výroby v této společnosti Miroslav Puchrík říká: "Naše firma spolupracuje s věznicí od roku 2012. Zaměstnáváme 55 vězňů v našem areálu, sousedíme s věznicí, proto se spolupráce nabízela." Tři vězně zaměstnali jako stálé zaměstnance. "Chceme zapojit i vězně, kteří nemají volnější režim. Vypracujeme také motivační systém, aby vězni měli zájem pracovat," dodává.

Zdeněk Pihrt, vedoucí výroby firmy Ana Aqualine, spolupracuje od roku 2005 s věznicí v Bělušicích. V jejích vnitřních prostorách zaměstnává 110 odsouzených osob. "Pochvalujeme si spolupráci s vedením věznice. Snadno vyměníme pracovníka, pokud se v provozu někdo neosvědčí," popisuje. V Jiřicích na Nymbursku zase vězni obnovili například sad se včelími úly, starají se také o okrasnou zahradu s dětským hřištěm a pěstují zeleninu. U věznice je 55 hektarů pozemků, některé jsou zpustošené po odchodu sovětské armády. Loni si zde přivydělávalo 25 procent trestanců, letos už 39 procent.

I vězně je třeba řádně proškolit

Počáteční náklady na zaškolení vězňů jsou pro firmy spojeny s vyššími investicemi. A-Giga upozorňuje, že pro práci v call centru museli vězni zvládnout i speciální softwarové programy. Jenže call centra patří obecně k místům s největší fluktuací zaměstnanců a vězni v této práci vydrží déle než běžní zaměstnanci. Ostatně nutí je k tomu i samotný pobyt ve vězení. "Měli jsme na začátku naivní představy, protože to nebylo jednoduché. Vězni neměli pracovní návyky, bylo to složité i proto, že ve věznici chyběly prostory. Dostali jsme 400 metrů čtverečních starého sklepa, který jsme na své náklady rekonstruovali," říká Babišová. Za čtyři roky zaškolili 400 vězňů doporučených vedením věznice. Sítem do finále prošlo 150 z nich. Deset mužů firma A-Giga zaměstnala i po propuštění, dalších deset doporučila jiným firmám.

Výhodou pro firmy po zaškolení vězňů jsou i nižší pracovní náklady, protože mzda odsouzených není vysoká. Mezi nevýhody ale patří přeprava vězňů do místa výkonu práce (nachází-li se mimo věznici) i náklady na bezpečnostní opatření na pracovišti.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru