Obce ztratí právo zakázat až na tři měsíce pobyt lidem, kteří by na jejich území opakovaně porušovali veřejný pořádek. Zastánci zákazu jeho zachování ve středu v Senátu neprosadili. Nepomohlo jim ani varování, že obce tak budou připraveny o účinný nástroj postihu nepřizpůsobivých lidí.
Zrušení zákazu navrhla vláda při úpravách přestupkového práva. Podle kritiků se tento druh trestu, který kritizovali ochránci lidských práv, už loni příliš nevyužíval. Podle obhájců tomu bylo proto, že tento "nástroj zafungoval dobře", jak uvedl například senátor a starosta Božího Daru Jan Horník.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Senátoři v rámci nového zákona o odpovědnosti za přestupky naopak doporučili na popud Radko Martínka (ČSSD) zrušit povinnost úřadů řešit nemajetkovou újmu způsobenou přestupky. Martínek argumentoval tím, že stanovení nemajetkové újmy je poměrně obtížná věc i pro soudy. Zákon se tak vrací sněmovně k novému projednání.
Zákon má také zvýšit maximální výši pokuty v příkazním řízení ze 4 tisíc na 10 tisíc korun. V příkazním řízení se přestupky projednávají v případě, že je nebylo možné vyřešit ve zkráceném blokovém řízení. Promlčecí doba u přestupků má být nově podle jejich závažnosti až tříletá.
Zákon o odpovědnosti za přestupky má mimo jiné stanovit způsob jejich projednávání a ruší úpravy řešení přestupků v osmi desítkách dalších norem. Ruší i dvě vyhlášky o nákladech na přestupkové řízení. Norma podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) také upravuje například narovnání mezi obviněným a poškozeným nebo správní trest zveřejněním rozhodnutí o přestupku. Jedním z účelů této sankce je informovat veřejnost o nekalých obchodních praktikách firem nebo živnostníků. Zákon zachovává právo prezidenta přestupky amnestovat.
