Účtování poplatků za platbu kartou v kamenném obchodě nebo e-shopu bude muset skončit. Nový zákon o platebním styku novinku zavede nejpozději od poloviny ledna 2018. Kromě obchodníků se dotkne i katastrálních úřadů, které si poplatek účtují. Přesné číslo, kolika obchodníků se změna dotkne, není známé.

Podle evropské směrnice, schválené loni v listopadu, členské státy musí zajistit, aby obchodník nepožadoval poplatky za transakci uskutečněné spotřebitelskou debetní kartou nebo kreditní kartou. V případě ostatních typů karet unie ponechává rozhodnutí na národní legislativě.

České a evropské zákony obchodníkům zatím umožňují, aby lidem příplatek za platbu kartou naúčtovali. Jedinou podmínkou je to, že na to musí předem upozornit.

Přirážky za platbu kreditní nebo debetní kartou nejsou v Česku rozšířené, protože obchodníci se obávají negativní reakce zákazníků. Lidé se s nimi setkají například u některých cestovních kanceláří nebo nízkonákladových leteckých společností. Třeba CK Fischer za platbu zájezdu kartou na svých pobočkách přičte klientovi poplatek až 0,5 procenta k prodejní ceně.

"Setkáváme se s nimi nyní okrajově, ale jejich zákaz vítáme. Myslím, že to pomůže dále rozšiřovat platby kartou," míní generální ředitel MasterCard Europe Miroslav Lukeš. "Některé nízkonákladové letecké společnosti jako EasyJet to ale vyřešily šalamounsky, protože je nazvaly jinak a tím pádem pod nová pravidla evropské směrnice jednoznačně nespadají. Podle mě bude záviset na zákaznících, jak si na tento postup budou stěžovat u České obchodní inspekce nebo Evropského soudního dvora," říká Lukeš.

Zástupci firem, které dosud poplatek využívají, upozorňují, že jím jen pokrývají náklady, které jsou s platbou spojeny. "Poplatek pouze pokrývá částku, kterou od nás za transakci požaduje banka. Samotná cestovní kancelář z něj tedy nic nemá," vysvětluje mluvčí Fischer Group Jan Bezděk. 

Návrh zákona, který zakáže přirážky k platbám spotřebitelskými kartami, ministerstvo financí plánuje vládě předložit do konce letošního roku.

Češi karty používají stále častěji. Jen v loňském roce jimi zaplatili za zboží v hodnotě 409 miliard korun, tedy o 182 miliard víc než před pěti lety.

Katastrální úřad výjimku nedostane

Příplatek ve výši 15 korun platí i zákazníci některých katastrálních úřadů, když chtějí správní poplatek jeden tisíc korun za vklad nemovitosti uhradit na místě kartou. Úřady ho začaly zavádět před dvěma roky v rámci pilotního projektu. Podle nové direktivy EU ho však také nebudou smět lidem naúčtovat. Jde o to, že z pohledu evropské legislativy má katastr stejné postavení jako jakýkoliv jiný obchodník, který bere karty.

Stát chce přitom v rámci novely zákona o daňových změnách zavést platební terminály i na dalších institucích, jako jsou finanční úřady, soudy nebo celní úřady. Bude proto muset najít řešení, jak na úřadech placení kartami zařídit. Z každé platby kartou obchodník musí bance odvést provizi. Ale inkasované peníze za různé správní poplatky musí státu odvádět v plné výši. Stát tak bude muset domluvit s bankami nějakou výrazně nízkou platbu za používání platebních terminálů a tu pak vzít na sebe.

K prosazení nového pravidla se unie rozhodla kvůli tomu, že už samotným obchodníkům zlevnila poplatky, které platí bankám z transakcí na karty. Unijní regulace od loňského prosince zastropovala poplatek, který obchodník platí bance, s jejíž kartou zákazník platil, na 0,2 procenta z nákupu debetní kartou. Maximální poplatek 0,3 procenta je u transakce na kreditní kartu. Předtím se tento poplatek v Česku pohyboval kolem jednoho procenta. Jde přitom o hlavní náklad, který obchodník platí celkově bankám a karetním asociacím za platby kartami.

Nejde o jedinou novinku připravovaného zákona o platebním styku. Zároveň bude více chránit spotřebitele při ztrátě či ukradení platební karty. Nově majitel karty bude riskovat mnohem menší finanční ztrátu než dosud – maximálně v hodnotě 50 eur, což je 1350 korun. Doposud je to 150 eur, tedy zhruba 4 tisíce korun. Tato spoluúčast klienta na ztrátě z peněz odsátých podvodníkem platí jen pro období, než bance ztrátu karty nahlásil.

Od okamžiku nahlášení banka musí celou škodu klientovi nahradit. Podmínkou je, že nešlo o podvod ze strany majitele karty či jeho nedbalost, například že PIN měl napsaný na kartě či v peněžence. Podle Lukeše to přispěje k pocitu většího bezpečí při placení kartami. "Část lidí má z využívání platebních karet na internetu strach kvůli obavám z krádeže identity a hesel, přestože banky zavedly silnou autorizaci zákazníků. Když budou vědět, že jim hrozí mnohem nižší finanční ztráta než nyní, tak by je to mohlo víc motivovat k placení kartou na e-shopech," dodal Lukeš.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru