Mistr ve stolním tenise, farmář nebo pošák. Roboti zasahují do všech oblastí lidské činnosti. Zatímco německá společnost KUKA vyvíjí průmyslový manipulátor, který si zahraje i ping-pong, Australalé pracují na továrním robotovi, který se umí dokonce sám učit. A zájem po robotech roste i v zemědělství. Zatímco v roce 2013 představovaly trh s objemem 817 milionů dolarů, očekává se, že v roce 2020 to bude více než 16 miliard dolarů.

Robot jako sportovní trenažér

Jedním z největších světových výrobců průmyslových robotů je německá společnost KUKA Robotics Corporation. Ta nyní společně s čínskou telekomunikační firmou Huawei buduje celosvětovou internetovou sí, která bude pro průmyslové roboty jakousi obdobou internetu věcí (Internet of Things, IoT) − umožní jim vzájemně komunikovat, učit se a sdílet prvky umělé inteligence. KUKA také vyvinula velmi rychlý robotický průmyslový manipulátor AGILUS. S ním si zahrála ping-pong bývalá světová jednička ve stolním tenise Timo Boll. I když se nakonec ukázalo, že se jednalo o virál, Němec si pochvaloval, jak je robot obratný a jak rychle dokáže propočítat, kam míček bude směřovat.

SPECIÁL PRŮMYSL 4.0

S láskou, vaši roboti: Esej Luboše Kreče

Symbióza s roboty: Rozhovor s šéfem továrny Continental Zdeněkem Przybylou

Elko EP: Kódy lepíme skoro dvacet let

Německé firmy jsou v digitalizaci výroby rychlejší než americké

Roboti nahradí i právníky: Rozhovor Martinem Fordem, autorem ekonomické knihy roku

Grafika: Šest technologií, které zvyšují efektivitu práce již nyní

Robot jako učenlivý pracant

Australský kybernetik a podnikatel Rodney Brooks založil v Bostonu startupovou společnost Rethink Robotic, která vyvinula a prodává malého průmyslového robota Baxter vybaveného prvky AI. Ten − na rozdíl od dosavadních průmyslových robotů − není jen programovatelný, ale umí se sám učit. Samotný Baxter je vysoký přibližně metr, je možné jej také umístit na mobilní podvozek, takže se může po pracovišti libovolně přemisovat. Od klasických průmyslových robotů jej odlišuje mimo jiné i obrazovka s motivem lidského obličeje, zobrazující několik emotivních stavů. To má usnadnit komunikaci mezi lidmi a robotem. Baxter se prodává za 25 000 USD, takže je dostupný i pro malé a střední podniky a umožňuje jim v robotizaci držet krok s konkurencí velkých společností.

Robot jako farmář

Jedním z velkým problémů zemědělství je náročnost na nekvalifikovanou sezonní práci, pro niž se ve vyspělých zemích obtížně hledají pracovníci. Zájem o zemědělské roboty proto roste − zatímco v roce 2013 představovaly trh s objemem 817 milionů dolarů, očekává se, že v roce 2020 to bude více než 16 miliard dolarů. Existuje celá řada takových strojů od leteckého sledování porostů (drony) přes zavlažování a aplikaci chemických prostředků až po sklizeň. Tohoto zemědělského robota Weedyho sestrojili na univerzitě v Osnabrücku. Dostal jméno podle anglického výrazu pro plevel − weed. Právě s plevelem dokáže Weedy úspěšně bojovat. Díky vlastnímu navigačnímu systému se dokáže samostatně pohybovat po poli mezi řádky pěstovaných rostlin a přitom nemilosrdně zlikviduje herbicidním postřikem jakýkoliv plevel, na který při tom narazí. Foto: Unibots.com

Robot jako pošák

Velkou budoucnost odborníci předpovídají bezpilotním létajícím strojům (dronům), které už nyní prodělávají obrovský boom díky jednoduchosti, láci a možnosti snadného přizpůsobení pro nejrůznější účely. Hned několik společností vyvíjí kvadrokoptéry pro své zásilkové služby, například Amazon pracuje na službě Prima Air, pro kterou testuje létající prostředek kombinující princip kvadrokoptéry a klasického letadla. Je schopný nést zásilky o hmotnosti až 2,5 kilogramu do vzdálenosti 18 kilometrů od skladu − bez nutnosti prodírat se dopravními zácpami ve městech. Zavedení do praxe zatím brání nedořešená bezpečnost provozu a především legislativa.

Robot jako zedník

Konstrukční a stavební práce mohou provádět i drony. Vyzkoušeli to odborníci ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu ve spolupráci s architektonickou kanceláří Gramazio & Kohler. Ti nechali v roce 2011 v muzeu moderního umění FRAC Centre na předměstí Paříže čtyři drony postavit šest metrů vysokou věž z celkem 1500 cihel. Drony ji dokázaly vybudovat za čtyři dny, a to doslova cihličku po cihličce. Transportovaly ji s pomocí speciálního držáku, kterým k sobě dron cihličku "přicucl". Vše řídil počítač − nejen místo, kam se mají jednotlivé dílky skládačky dopravovat, ale také to, aby drony nenarazily do budovy nebo do některého ze svých pracujících kolegů.

Robot, který dokáže spolupracovat

Podle The Wall Street Journal je v USA největší podíl průmyslových robotů v automobilovém průmyslu a přidružených odvětvích − 64 procent. Na druhém místě je metalurgický průmysl (9 procent), následuje potravinářství (6 procent) a elektronický průmysl (4 procenta). I proto se právě na území USA automobilka Toyota rozhodla během příštích 5 let do výzkumu a vývoje těchto strojů investovat miliardu dolarů. Součástí iniciativy je založení robotické laboratoře v Silicon Valley, kde zaměstná několik stovek špičkových amerických inženýrů. Trendem ve vývoji robotů pro automobilový průmysl je "kolaborativita": stroje označované jako koboti jsou vybaveny senzory, které sledují dění okolí, což nejen zvýší bezpečnost práce, ale dovolí přímou spolupráci s lidmi ve výrobním procesu. Zatímco dosavadní roboty fungovaly především v lakovnách a svařovnách, nové stroje budou pracovat s lidmi při jemnějších výrobních operacích.

Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru