Vyspělý svět stojí na prahu další průmyslové revoluce, v pořadí už čtvrté. Výstavba inteligentních továren s převahou robotů představuje šanci hlavně pro Evropu, jak pozvednout konkurenční schopnost průmyslu a tím povzbudit chabý hospodářský růst.

Význam průmyslu v uplynulých letech stoupl jenom v několika málo evropských zemích, hlavně v Německu a Polsku. Oproti tomu v takových státech, jako jsou Británie, Francie či Španělsko, "degradoval". Celkový podíl průmyslu na západoevropském HDP od počátku 90. let do současnosti klesl ze 35 na zhruba 10 procent.

Celkové investice do výstavby inteligentních továren by měly do roku 2020 dosáhnout 907 miliard dolarů, což v průměru odpovídá pěti procentům firemních tržeb. Vyplývá to z poslední studie společnosti PwC, jejíž autoři se dotazovali dvou tisíc topmanažerů z 26 zemí.

SPECIÁL PRŮMYSL 4.0

"Hlavním nástrojem dělníka v průmyslu nebude šroubovák, nýbrž iPad, předpovídá Eric Spiegel, šéf americké divize Siemensu.

Průmysl 4.0 se zrodil v Německu

Často opakovaný pojem Průmysl 4.0, jímž se v Evropě označuje nástup čtvrté průmyslové revoluce, poprvé použili Němci v roce 2011 na Hannoverském strojírenském veletrhu. Po světě však není příliš rozšířený.

Přístup Německa k Průmyslu 4.0 je důsledný a velmi dobře propracovaný. Podle Petra Knapa, partnera podnikového poradenství EY, jde o "komplexní vládní iniciativu" představující úzké propojení mezi průmyslem, vládními institucemi i akademickou obcí.

Snaží se popsat budoucí stav nejenom výroby, ale i oblastí mimo ni. Naproti tomu v USA fungují spíše platformy soustředěné kolem průmyslových a ICT firem, jako je například Smart Manufacturing.

"Průmysl 4.0 − pojem, který v Německu koluje od úst k ústům, se před dvěma lety stal velkým tématem také v USA, i když pod jiným názvem," komentuje Siegfried Russwurm, který v představenstvu Siemensu odpovídá za technologický rozvoj.

Cíle se ovšem na obou březích Atlantiku shodují. Jde o snížení nákladů, výrobu pružně reagující na individuální požadavky zákazníků.

Nové zdroje podnikových příjmů

Nástupem čtvrté průmyslové revoluce se nemění jenom výroba, ale i to, čemu se říká "obchodní model". Firmy se musí připravit na to, že jejich vnitřní chod budou stále více svými požadavky ovlivňovat zákazníci i dodavatelé.

Nebude se vždy platit za konkrétní dodaný stroj či výrobní linku, nýbrž za služby, které skýtají. Například německé strojírny Kaeser, které dříve prodávaly kompresory, dnes nabízejí stlačený vzduch. Senzory na tomto zařízení zákazníkům přesně spočítají množství vzduchu v krychlových metrech. A za něj se platí.

Významným zdrojem nových příjmů budou služby spojené s prodejem výrobku. Dodavatel autodílů ZF Friedrichshafen nabízí speditérům službu umožňující pomocí senzorů na paletách či kontejnerech sledovat, jak se s přepravovaným zbožím zachází (údery při manipulaci, teplota prostředí apod.).

Otevírá se nové pole soupeření

Průmysl 4.0 se stává také novým polem tvrdého soupeření mezi velkými koncerny nejenom z Německa a USA, ale také Japonska, Británie a dalších zemí.

Většina odborníků však soudí, že Německo má před ostatními zeměmi náskok. A chce si ho udržet. Jeho výhodami jsou vysoce vyspělé strojírenství a špičkový výzkum. Náklady na pracovní sílu patří k nejvyšším v Evropě, o to silnější je tedy ve firmách motivace k zavádění digitálních technologií.

V předchozích letech to bylo celkem jasné: Němci vynikali ve výrobě různých strojů, zařízení a aut, Američané se prosadili především díky svým informačnětechnologickým koncernům. Z nedávného průzkumu společnosti Boston Consulting Group (BCG) mezi 600 německými a americkými firmami ale vyplynulo, že nástup čtvrté průmyslové revoluce lépe zachytilo Německo.

Přibližně 20 procent tamních podniků udělalo první kroky k digitalizaci nebo už ji zavedly ve velkém rozsahu. V USA je takových firem necelá šestina. Přes 80 procent německých firem uvedlo, že je na průmyslovou revoluci připraveno, ve Spojených státech jich je 60 procent.

"Přednosti německých podniků ve srovnání s americkými jsou zřejmé. Dosáhly mnohem vyšší míry automatizace a díky tomu mohou zavádět digitální technologie rychleji než podniky americké," tvrdí Markus Lorenz, partner BCG specializující se na Průmysl 4.0.

Firmy v obou zemích odhadují, že nezbytné počáteční investice do digitalizace je přijdou na sumu odpovídající sedmi až devíti procentům jejich ročního obratu. Je zde ale rozdíl. Většina německých podnikatelů s tím problém nemá, naproti tomu jejich američtí konkurenti často hovoří o značné investiční zátěži.

Podle Petra Knapa je německo-americké srovnání poněkud problematické. "Řada iniciativ není firmami zviditelňována a zveřejněna, ačkoliv jde o významný posun v obchodním modelu. Vysoko lze hodnotit schopnost tradičních firem typu Siemens nebo General Electric intenzivně pracovat na inovacích a prosazovat platformy, které mají potenciál posunout současné výrobní postupy výrazně kupředu," říká Petr Knap.

Podle něj mají USA výhodu v tom, že mají spoustu ICT podniků, které pomáhají vytvářet softwarová řešení a sdílené platformy.

Ale konkurenti se budou muset také na některých věcech dohodnout.

"Průmysl 4.0 bude vyžadovat nalezení mezinárodních standardů podporujících spolupráci v dodavatelských řetězcích. Vznikající platformy a ekosystémy typicky nebudou úplně autonomní. Navíc bude třeba řadu výrobků provázat na dodavatele i servisní organizace, které budou muset pracovat s výrobky německých i amerických producentů," vysvětluje Petr Knap.