Po České filharmonii se v katalogu prestižního světového vydavatelství klasické hudby Decca Records usazuje další české těleso. Je jím Český národní symfonický orchestr, o jehož služby nyní opět požádal italský skladatel Ennio Morricone. Nahraje s ním "best of" ze své tvorby pro film.

Album nazvané Morricone 60 vznikne v létě ve studiích orchestru v pražské Hostivaři, kam kvůli tomu přiletí technici Decca Records, s vydáním se počítá na 7. října.

Nahrávka obsáhne autorovy nejznámější melodie pro film včetně italských westernů Tenkrát na Západě, Hodný, zlý a ošklivý až po loňských Osm hrozných amerického režiséra Quentina Tarantina.

Hudbou k tomuto filmu, za niž v únoru obdržel Oscara, se Morricone po 35 letech vrátil k žánru kovbojek, k němuž měl dlouho výhrady.

Sedmaosmdesátiletý autor složil hudbu zhruba k pěti stům snímků a napsal desítky symfonických skladeb, o nichž sám hovoří jako o své "absolutní hudbě". Dlouho ho ale iritovalo, že publikum chce slyšet především jeho muziku z westernů 60. let.

"Přemlouvání trvalo snad rok a hodně se na něm podepsal fakt, že Morricone za hudbu k Osmi hrozným získal Oscara," říká trumpetista a ředitel Českého národního symfonického orchestru Jan Hasenöhrl.

Skladatel se spolupráci s Tarantinem původně bránil, jeho filmy mu přišly násilné. Ve snímku Osm hrozných je ale násilí tak nadsazené, že ho ani Morricone nebere vážně. "Snažil jsem se party napsat na hranici toho, kam každý nástroj dosáhne, aby utrpení hudebníků reflektovalo utrpení, jaké zažívají hrdinové," prohlásil skladatel.

Za hudbu k Osmi hrozným získal nejprve Zlatý glóbus, později britské ocenění Bafta a v únoru Oscara. Pomohlo to i prodejům soundtracku, jejž už tehdy pro vydavatelství Decca natočil Český národní symfonický orchestr − v Tarantinově filmu tak ústřední melodii bručí fagot Lumíra Vaňka, v závěrečné sólové skladbě zní Hasenöhrlova trumpeta.

"Vinylů se prodalo všech 5000 kusů, teď se lisují další," podotýká Hasenöhrl a pochvaluje si, že udělení Oscara zvedlo zájem i o jeho orchestr. "Ne že by tolik narostl počet nabídek, ale chodí samé prestižní příležitosti," dodává.

Spolupráce s Morriconem je jedna z nejtrvalejších, jaké Český národní symfonický orchestr, založený roku 1993, pamatuje. Se skladatelem pracuje sedmým rokem, natočil s ním hudbu mimo jiné pro filmy dalšího oscarového režiséra Giuseppa Tornatoreho. V létě bude v Praze nahrávat i Morriconeho hudbu k Tornatoreho příštímu snímku.

Také skladatel si na český orchestr zvykl a vystupuje výhradně s ním. Na posledním turné po evropských halách, v jehož rámci se v lednu zastavili také v pražské O2 areně, odehráli 22 koncertů pro 150 tisíc lidí. "Rekord to ale není, s tenoristou Andreou Bocellim za sebou máme téměř 80 koncertů," upozorňuje Hasenöhrl.

A čísla budou ještě růst. Tento měsíc orchestr s Morriconem poletí na tři koncerty do Anglie a do Belgie, v září vystoupí dvakrát v Paříži, v listopadu ve Švédsku a ve Finsku.

S výjimkou Paříže, kam lze dojet autobusem, ve všech případech 90 hudebníků poletí "na otočku", což kvůli vysokým cenám letenek představuje značnou finanční zátěž pro pořadatele.

Morricone ale na české hudebníky nedá dopustit. Stejně tomu bylo vloni, kdy s nimi natáčel hudbu k Osmi hrozným v londýnských studiích Abbey Road. Tehdy letenky pro orchestr a sboristy vyšly zhruba na 40 tisíc liber.

"Ne že bychom hráli tak výjimečně, ale Morricone už si na nás zvykl," dodává Hasenöhrl.

Související