Vrchní soud potvrdil, že lobbista Marek Dalík spáchal trestný čin při nákupu pandurů. Místo korupce se ale dopustil podvodu. Vyměřil mu za to trest v délce čtyř let. Rozsudek vrchního soudu je pravomocný, Dalík už se proti němu nemůže řádnými prostředky odvolat. Musí také zaplatit pokutu čtyři miliony korun, jinak se mu trest protáhne o další dva roky.

Dalík byl původně odsouzen za korupci při nákupu obrněných transportérů Pandur. Podle prvoinstančního soudu si za to, že vláda tendr nezruší, řekl jejich výrobci o půlmiliardový úplatek.

Podle soudce Vrchního soudu Martina Zelenky není pochyb o tom, že Dalík o úplatek požádal. "Je to prokázáno výpověďmi obou očitých svědků a dokazují to také listinné důkazy," odkázal soudce Zelenka na výpověď zaměstnanců rakouské zbrojovky Steyr a depeše, které následně posílala americká ambasáda ministerstvu zahraničí a jež unikly na WikiLeaks.

Podle soudce Zelenky však nelze prokázat, že šlo o korupci, jak k tomu došla soudkyně Městského soudu v Praze Veronika Čeplová. Ta byla přesvědčena, že Dalík jednal jako vyslanec někoho z vlády.

Zelenka ale odkázal na úterní opakovanou výpověď tehdejšího premiéra Mirka Topolánka. "Výslechem svědka Topolánka bylo jednoznačně prokázáno, že ač (Dalík) na něj nějaký vliv měl, neměl a nemohl mít žádný vliv na rozhodování v této věci," řekl Zelenka. Podle něj je tak nutné Dalíkovo jednání překvalifikovat na podvod.

Dalíkovi přitom hrozil nejméně pětiletý trest. Odvolací soud snížení trestu pod zákonnou hranici odůvodnil především dobou devíti let, která od té doby uplynula. A také tím, že kvůli tomu, že se neprokázala korupce, nebylo Dalíkovo jednání tak společensky nebezpečné.

Dalík vyslechl verdikt s kamennou tváří a poté beze slova odešel z jednací síně. A komentovat verdikt nechtěl ani jeho obhájce Tomáš Sokol.

Topolánek svědčil podruhé

Kvůli Dalíkovi musel podruhé k soudu bývalý premiér Mirek Topolánek. Prvoinstanční soud odůvodnil verdikt tím, že Dalík měl na Topolánka velký vliv. A tak mohl opravdu 21miliardový tendr ovlivnit. Expremiéra si proto pozval jako svědka i odvolací soud.

"Vliv Marka Dalíka na mě se přeceňuje," uvedl u soudu Topolánek s tím, že navíc poté, co se stal premiérem, se jejich styky omezily. "Všichni, kdo mě znají, vědí, že jsem velmi málo ovlivnitelný," dodal.

Podle něj se občasné schůzky s Dalíkem týkaly diskusí o politice. "Připravoval mě hlavně na debaty s Jiřím Paroubkem," uvedl Topolánek, jehož výpověď trvala zhruba dvacet minut.

Žalobce chtěl osm let a pokutu 21 milionů

Soudkyně Městského soudu v Praze Veronika Čeplová poslala Dalíka počátkem února na pět let do vězení - podle ní byl dostatek důkazů pro to, že za pokračování dvacetimiliardového kontraktu požadoval 18 milionů eur, tedy téměř půl miliardy korun. Dalík ale svoji vinu opakovaně odmítl a proti rozsudku se odvolal.

Odvolání přitom podal kromě Dalíka i žalobce Adam Bašný. Ten byl přesvědčen, že nešlo o korupci, ale o podvod. Ztotožnil se totiž s názorem Topolánka, že Dalík rozhodování o nákupu pandurů nemohl ovlivnit. A tedy jen uvedl zástupce zbrojovky v omyl, že je toho schopen.

Žalobce současně požádal o zpřísnění trestu. "S ohledem na výši škody je odpovídající trest nejméně osm let," uvedl Bašný, podle něhož byl nízký i původně uložený pětimilionový peněžitý trest.

"S ohledem na projevenou bezskrupulóznost nemůže státní zástupce souhlasit jen se sumou pěti milionů," uvedl žalobce a navrhl sumu 21 milionů.

Podle Dalíkova obhájce Tomáše Sokola nejsou vůbec důkazy, že se jeho klient čehokoliv dopustil. "Soud si nahrazuje absenci důkazů svými konstrukcemi, jak to mohlo být. "Těch možností jsou tisíce," uvedl Sokol.

A zpochybnil i část důkazů - údajné depeše amerického velvyslanectví, že došlo k žádosti o "neetické platby", které unikly na server WikiLeaks. "Jsou to ukradené dokumenty, které navíc nikdo neverifikoval," uvedl.

Být lobbistou je legální

Druhý Dalíkův advokát Tomáš Gřivna navíc upozornil na to, že i kdyby uvedenou sumu Dalík žádal, mohlo to být legální. Dalík měl totiž lobbistickou firmu New Deal Communications a živil se oficiálně lobbingem. "Využíval toho, že díky svým kontaktům měl všude dveře otevřené, což neznamená že by to bylo trestné," řekl Gřivna.

A poukázal, že i při předchozím sjednání kontraktu na pandury figurovala firma Pamco, která si účtovala za své služby zhruba dvě procenta z ceny úspěšně uzavřeného kontraktu. "Ta suma je v tomto případě srovnatelná," podotkl Gřivna.

Nákup pandurů v celkové hodnotě 21 miliard korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka. Topolánkův kabinet ale o rok později od zakázky odstoupil. O půl roku později rozhodl o nové zakázce, již "jen" za 14,4 miliardy korun. Nové pandury přitom v přepočtu na jeden kus přišly výrazně dráž: zatímco napoprvé mělo Česko dostat 199 obrněnců, v nové smlouvě jich bylo jen 107.

Podezřelý je i expremiér

Dalík uvedenou žádost o úplatek předložil na podzim 2007 představitelům rakouské zbrojovky Steyr. Soudkyně Čeplová před čtyřmi měsíci výpovědi představitelů zbrojovky, kteří schůzku s Dalíkem popsali a byli přítomni žádosti o úplatek, uvěřila. Navíc došla k tomu, že Dalík se korupce nedopustil sám. Dalík byl podle ní prostředníkem některého člena vlády, kterého však bohužel nedokáže jmenovat.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Je to tak ohromující suma, že ten, kdo tuto žádost vyslovil, nemohl jednat na vlastní pěst. Pokud by to udělal a neměl zajištěno nic, riskuje život. A utrum s dalšími obchody s USA, což by jistě Dalík jako osoba, které premiér věřil, neudělal," uvedla soudkyně v odůvodnění
původního verdiktu.

Podle ní je sice okruh osob, které by mohly zařídit pokračování zakázky, velice úzký, ale s jistotou tu konkrétní nemůže jmenovat. Přesto jako podezřelé výslovně jmenovala tehdejšího premiéra Mirka Topolánka a náměstka ministra obrany Martina Bartáka.
Topolánek to ale odmítl.

Kromě pětiletého trestu vězení za pomoc k úplatkářství Čeplová původně nadělila Dalíkovi ještě pětimilionový peněžitý trest. Pokud by ho nezaplatil, měl by strávit ve vězení o dva roky déle.

Bartáka soud osvobodil

Je to přitom již druhý případ korupce kvůli armádním zakázkám za Topolánkovy vlády, kterou řešil soud. Tehdy obžalované osvobodil.

Před soudem stál již zmíněný Barták – pro změnu za to, že si se zbrojařem Michalem Smržem řekli o úplatek pět milionů dolarů (tehdy 80 milionů korun), že urovnají problémy kolem nákupu nových armádních vozidel Tatra. U soudu jako klíčoví svědci vystoupili někdejší manažer automobilky Tatra Duncan Sellars a bývalý velvyslanec USA v České republice William Cabaniss. Oba prohlásili, že si Barták o úplatek řekl. Podle soudu ale nebyly pro odsouzení Bartáka a Smrže dostatečné důkazy.

Související