Hospodář z jižních Čech Vít Opekar si téměř přesně před rokem v rozhovoru pro HN stěžoval na krádež za bílého dne. Energetický kolos E.ON mu nabízel zhruba sedm tisíc korun jako bolestné za to, že na jeho pozemku postaví stožáry vysokého napětí. Znalecký posudek, který E.ON zaplatil, mu přitom za strpění věcného břemene přiřkl čtvrt milionu.

Po mnohaměsíčních tahanicích, dopisování právníkům a hrozbách vyvlastněním či soudem má příběh pro farmáře až nečekaně příjemné finále: firma mu nakonec pošle kompromisních 150 tisíc korun, tedy jednadvacetkrát víc, než sama původně nabízela. Smír podepsaly obě strany před několika dny. "Jsem rád, že jsme se dohodli," říká Opekar. Tentokrát už je mnohem stručnější a žádost o podrobnější komentář odmítá.

Podobně strohá je i společnost E.ON. "V rámci probíhajícího vyvlastňovacího řízení došlo k oboustranně přijatelné dohodě, kdy se obě smluvní strany shodly na obsahu smlouvy v mezích zákonné úpravy," uvedl mluvčí firmy Vladimír Vácha.

7 tisíc

nabízela energetická firma hospodáři za to, že nad jeho pozemkem postaví elektrické vedení. Podle posudku měla zaplatit čtvrt milionu. Nakonec se dohodli na 150 tisících.

Příklad pro ostatní

Není divu, že firma je skoupá na slovo − případ je pro ni citlivý a do budoucna jí může přinést spíše komplikace. Především tím, že veřejně ukáže cestu dalším majitelům pozemků, kteří nesouhlasí s nízkou nabízenou cenou, ale až dosud si mohli myslet, že v souboji s velkou firmou nemají žádnou nebo jen velmi malou šanci na úspěch.

E.ON tvrdí, že se všemi majiteli půdy zachází podle stejného scénáře. "Uzavřená smlouva nevybočuje žádným způsobem z nastavených pravidel pro oceňování věcných břemen a zachovává stejný, rovný přístup," dodal Vácha. Zároveň ale odmítá prozradit, kolik ostatním vlastníkům vyplácí.

Často jde však o částky v řádu pouhých tisícikorun. Právě s takovými penězi se musela spokojit řada Opekarových sousedů včetně jeho otce. "Energetické firmy sází na to, že staví ve veřejném zájmu a při výkupu pozemků nebo schvalování věcného břemene mají od začátku zásadní výhodu. Vlastně jistotu, že jim to nakonec vyjde," soudí Opekar. "Problémové majitele, jako jsem já, nakonec vyplatí, aby se nezdržovaly," dodává.

Obec dostala 100 tisíc

Částka 150 tisíc pro Opekara bude nepochybně zajímat i řadu vlastníků půdy, kteří se stejně jako on nevzdali a o odškodnění vedou s E.ON spor. Jen na stavbě mezi obcemi Přídolí a Kaplice odmítlo dohodu podepsat dvacet z více než stovky majitelů. Některým firma vyvlastněním teprve hrozí, u jiných s ním už začala.

Důkazem, že se vyplatí ozvat se, je i obec Věžovatá Pláně, jejíž pozemky leží na stejné trase vedení jako ty Opekarovy. Nad jejím lesem, loukami a poli energetici rovněž naplánovali trasu elektrických drátů, i tam se ale nakonec podařilo koncem minulého týdne dohodnout. "Ve čtvrtek jsem vše podepsal," potvrdil starosta obce Josef Mach.

Obec získala 100 tisíc korun, ačkoliv jí E.ON původně nabízel méně než desetinu. Podle starosty Macha přesně 6060 korun. "To se ale zastupitelům nelíbilo a dlouhodobě proti této ceně protestovali," připomíná Mach s tím, že vedení obce požadovalo 300 tisíc.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

S tím ale energetici nesouhlasili a požádali na stavebním úřadě v Českém Krumlově o vyvlastnění. Úředníci jim vyhověli začátkem letošního jara. Ani tehdy zastupitelé neustoupili a sdělili firmě, že si zaplatí vlastní cenový posudek a poženou celou věc k soudu. Stejně jako v Opekarově případě firma nakonec ustoupila.

S firmou se dohaduje i nedaleká Kaplice, kde má elektřina vést nad pozemky, ze kterých se časem měly stát stavební parcely. Vysoké napětí by je ale zcela znehodnotilo. Problematické jsou i dráty nad obyčejným polem nebo loukou − okolo celého vedení platí ochranné pásmo, v němž se nesmí postavit třeba ani přístřešek na seno.

Kromě toho mohou energetici na pozemky kvůli údržbě kdykoliv vjet s těžkou technikou. Ze zákona sice musí uvést parcelu do původního stavu a zaplatit zničenou úrodu, farmáři si ale často na výsledný stav pole stěžují a výše odškodnění se stává předmětem soudních sporů.

Stavba načerno

Když se HN začaly kauzou farmáře Opekara zabývat, ozvala se jim řada dalších lidí, kteří s energetickou firmou vedou spory. Například rodina Šmejkalova z Křemže na Českokrumlovsku se už pět let domáhá toho, aby firma odstranila plynovod, který na jejích pozemcích údajně stojí načerno. K dohodě nedošlo a nyní se čeká, jak rozhodne stavební úřad.

Radek Večeřa z Napajedel zase tvrdí, že je kvůli sporům s E.ON už více než rok bez energie. Když chtěl začít na zahradě stavět rodinný dům a požádal o připojení elektřiny, firma místo toho, aby se napojila na dosavadní přípojku, postavila novou. Tu však Večeřa odmítá, jednání s firmou se ale dlouhé měsíce nikam neposouvají.

Související