Bývají označováni za malý zázrak, který v roce 2009 probudil z letargie celosvětovou hudební scénu. Zatímco většina umělců se tehdy snažila vyrovnat s hip hopem a elektronickou hudbou, anglická čtveřice Mumford & Sons, která v pátek zahraje v pražské O2 areně, spíš připomínala partu mladých trampských muzikantů odněkud zpod Medníka.

S gustem zpívající kapela ve složení klávesy, basa, banjo a kytara se objevila nečekaně a celosvětové hvězdy z ní udělalo charisma muzikantů, živelnost, chytlavé melodie a neuvěřitelné nasazení.

V písních Mumford & Sons navíc chybí temnota, příznačná pro spoustu současných trendů. Především se však kapela vymykala z uniformity běžných angloamerických žebříčků.

Mumford & Sons pocházejí z úzké západolondýnské folkové subkultury, která se zrodila v polovině nultých let v okolí Wimbledonu, kde žil Marcus Mumford se svými rodiči, významnými představiteli britské pobočky jedné malé americké církve. Z prostředí tamních klubů vyšla v roce 2008 úspěšná folkrocková zpěvačka Laura Marlingová, která jako první na scénu do té doby skoro neviditelnou upozornila. Mezi talenty, jež si různí hudební vydavatelé bleskově osvojili, byli i Mumford & Sons.

Anglická hudební scéna měla sice vlastní folkovou tradici, ale Mumford & Sons se inspirovali spíš tou americkou. Už název kapely připomíná potulné muzikantské party z přelomu 19. a 20. století, kdy na venkovských slavnostech a v kostelech vyrůstaly kořeny základních amerických hudebních stylů, country a blues.

Inspirací zvuku Mumford & Sons se stal jeden z prvních countryových směrů, zvonivým banjem typický bluegrass. V countryové podobě se tak zopakovala situace ze šedesátých let, kdy anglické kapely v čele s Rolling Stones musely Americe ukázat, že si přivlastnily jeden z největších pokladů moderní hudby − blues.

Zvuk Mumford & Sons ale není striktně bluegrassový. Od tradičního stylu totiž není hudebně daleko ke skupině The Band nebo k Bruci Springsteenovi, jehož vliv coby folkrockového vypravěče je dobře čitelný na mumfordovském světovém bestselleru, albu Babel z roku 2012.

Mumford & Sons ale také vyrostli na tradici anglického punku a britpopu. Poprockové prvky vystoupily do popředí na loni vydaném třetím albu Mumford & Sons nazvaném Wilder Mind. Skupina se k překvapení příznivců plně elektrifikovala, banjo nahradila elektrickou kytarou a zdůraznila rockové rysy písní.

Přes spornost alba Wilder Mind, které má podobně jako Dylanovy první elektrické desky z poloviny šedesátých let stejně obdivovatelů jako odpůrců, jsou Mumford & Sons zakladateli nového folkového trendu, který se hned po vydání jejich debutu Sigh No More začal šířit po celém světě. Pod jejich vlivem se rozvíjí i nová generace českých písničkářů reprezentovaná jmény Voxel, Thom Artway nebo Light & Love.

Mumford & Sons v Praze poprvé vystoupili v únoru 2013 s tak obrovským úspěchem, jaký koncertní sál Lucerny léta nezažil. Je skoro jisté, že to zopakují také v O2 areně.

Související