Touto dobou před pěti lety panovaly v Německu velké obavy z přílivu cizinců. Roli hrozby však nehráli utečenci z Blízkého východu, nýbrž my − Češi. Dne 1. května 2011 jsme se spolu se Slováky, Poláky, Maďary a občany Pobaltí stali rovnoprávnými občany Evropské unie s plným přístupem k pracovnímu trhu v Německu a Rakousku. Strach našich sousedů z neukočírovatelné vlny pracovní síly z Východu přetřásala několik měsíců média. Dnes už je ale jasné, že to byly liché obavy. Žádná pracovní tsunami z Česka se nekonala. 

Ze statistik víme, že v Německu dnes pracuje na čtyřicet tisíc Čechů. Nejčastěji je to v pohostinství, obchodě, zdravotnictví či zemědělství. Je však potřeba dodat, že už před otevřením hranic v roce 2011 zde vydělávalo více než čtrnáct tisíc lidí. Trh sice nebyl tak přístupný, nicméně získat zaměstnání tu bylo možné. Tento proces má dlouhodobý charakter a začal v podstatě hned po roce 1989. To, ale i otevření pracovních trhů většiny zemí Evropské unie hned po našem vstupu v roce 2004 zapříčinilo malou vůli Čechů obsadit německé pracovní posty. 

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se