Coby připomínku toho, že v Maroku vedle sebe pokojně žijí křesťané, muslimové i židé, vykládají knihu Ce qui nous somme (Co nás zasáhlo) její maročtí autoři.

Francouzsky psaný sborník textů, v němž maročtí intelektuálové odsuzují loňské pařížské teroristické útoky na redakci Charlie Hebdo, v sobotu na pražském veletrhu Svět knihy představili nakladatel Abdelkader Retnaní a novinář Džalil Bennání.

"Maroko bylo jedinou arabskou zemí, kde se lidé z intelektuálního a politického prostředí sdružili, aby na útoky zareagovali," prohlásil Bennání.

Nakladatel Retnaní byl v Paříži, když k útokům loni v lednu došlo. Pár dnů poté se zúčastnil pochodu městem na památku zesnulých.

"Atentát spáchali muslimové narození ve Francii, ale média zdůrazňovala hlavně jejich muslimskou víru. Z toho se náhle vyvozoval zcela jiný pohled na islám, který je přitom náboženství jako každé jiné. Terorismus islámu není vlastní," prohlásil Retnaní.

Ten ještě z Paříže obvolal třicet marockých spisovatelů a do týdne od nich obdržel úvahy o tom, zda je možné, aby muslimové, křesťané a židé žili společně.

"Žádný z autorů dopředu nečetl texty ostatních, přesto všichni odpověděli stejně: Ano, lze žít společně, v demokracii si každý může dělat, co chce, jen musí respektovat ostatní," parafrázoval vyznění knihy nakladatel.

Maroko, kde je většina ze zhruba 35 milionů obyvatel muslimů, prý odmítá ztotožňovat islám s terorismem. Stejně tak se ale Maročané nechtěli ztotožnit ani s heslem Je suis Charlie. Tím se loni lidé symbolicky hlásili ke svobodě slova a částečně i ke karikaturám časopisu Charlie Hebdo, jež zesměšňovaly politiky či náboženství včetně proroka Mohameda. "Útoky odsuzujeme, ale Charlie nejsme," řekl nakladatel.

Něco podobného do knihy Ce qui nous somme napsal také v Česku známý prozaik marockého původu Tahar Ben Jelloun.

"Nesouhlasím s tím, že byly karikatury proroka Mohameda otištěny, ale jejich autorům přiznávám právo to udělat a jít s nimi na veřejnost," napsal.

Knihu Ce qui nous somme, kterou vydal ve svém marockém nakladatelství La Croisée des Chemins, již Abdelkader Retnaní představil na knižních veletrzích v Paříži, Ženevě, Frankfurtu, ale také v Tunisu, marocké Casablance či senegalském Dakaru.

V Senegalu, kde je přes 90 procent obyvatelstva muslimského vyznání, se prý kniha místo běžné ceny 20 eur záměrně prodávala levněji, aby se její myšlenky dostaly k více lidem. „Totéž jsem navrhl Alžířanům, ale neměli zájem,“ dodal Retnaní. 

O víkendu se v Praze sešel i s českými nakladateli, aby zjistil, zda mají zájem překládat marocké autory do češtiny.

Pokud na veletrh Svět knihy Retnaní přijede i příští rok, prý s sebou přiveze knihu, na níž pracuje nyní a která popisuje, jak Maroko integrovalo uprchlíky z pětatřiceti zemí světa.

Související