Když Stan Lee v šedesátých letech psal první komiksy o Spider-Manovi a dalších superhrdinech tehdy vznikajícího nakladatelství Marvel, byly to jen dobrodružné sešitky pro mládež. O více než půl století později je z jejich filmových verzí nadšená celá americká kritika. Tedy přesně 93 procent recenzí, které nad superhrdinskou novinkou Captain America: Občanská válka, jež dnes vstupuje do tuzemských kin, vynášejí kladný verdikt.
Stan Lee má ve třináctém snímku marvelovského filmového univerza jako vždy malou roli. Přinese Tonymu Starkovi neboli Iron Manovi balíček, prý adresovaný Tonymu Smradovi. A podle přítomných se to jméno už s Tonym potáhne jako smrad.
Marvelovské komiksy vždy stály na průpovídkách, mnohdy víc než na soubojích nezničitelných hrdinů a padouchů. Platí to rovněž o filmových verzích, i když zrovna novinka Občanská válka se pokouší překonat rekord ve hře "Kolik superhrdinů se může poprat v jediném filmu, aby to stále byla zábava".
Je jich přinejmenším tucet, podobně jako lokací, které s postavami divák navštíví. Od Clevelandu přes průlet evropskými metropolemi Londýnem, Vídní či Bukureští až po nigerijský Lagos.
Jde o třetí film s Captainem Amerikou v názvu, ale klidně by se mohl jmenovat Avengers Extra. Od doby, kdy se jednotliví superhrdinové v roce 2012 ve filmu Avengers spojili do "supertýmu", se ze světa stalo komplikované místo.
Tucet Superšpinavců
Stejně jako v komiksech se i ve filmových verzích vytváří rozličné aliance, ze včerejších přátel se stávají protivníci a pro šarvátky už zdaleka nemusí být důvodem zkáza světa. Nyní dojde k rozkolu u samotných Avengers a vzájemné pošťuchování jim krásně vystačí na celý film.
Po nepovedené operaci v Lagosu se Avengers ocitají v podobné situaci jako tajná služba MI5 v posledních bondovkách. Umírají civilisté a nad nekontrolovatelnou organizací "vykonavatelů super dobra" je potřeba dohled shůry. Konkrétně od OSN. A kupodivu je to cynický, výstřední miliardář Tony Stark, individualista do morku kostí, kdo je ochoten se podřídit.
Captain America je původem vlastenec, však vznikl v roce 1941 a na komiksových obálkách nafackoval i Hitlerovi. Ale už v předchozím filmu z něj režiséři Anthony a Joe Russoovi udělali spíš postavu paranoidního thrilleru, která stojí "proti všem". A rovněž v novém snímku je odhodlán jednat na vlastní pěst.
Filmové verze komiksů se Supermanem a Batmanem od konkurenčního nakladatelství DC se snaží o extrémní temnotu a stylovost, z níž se v nedávném filmu Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti stala takřka parodie. Marvel v každém snímku sází na směs trochu jiných žánrů: od rodinného dramatu přes válečný film až po thriller.
Captain America: Občanská válka
Režie: Anthony a Joe Russoovi
Distribuce v ČR Falcon, v kinech od 5. května
Někdy je výsledkem takřka čistá akční komedie jako ve Strážcích galaxie, jindy temný thriller jako v předešlém druhém dílu Captaina Ameriky. Podobně i díl nejnovější je plný napětí a špinavé, kontaktně nasnímané akce, rychle nastříhané, ale dokonale přehledné. A nechybí "špinavá" společensko-politická témata.
Na rozdíl od komiksové předlohy tu však není místo pro detailní tematizování americké zahraniční politiky či občanské neposlušnosti. Je tu ovšem dost prostoru pro opulentní souboj na lipském letišti, kde se do akce připojí i Spider-Man a s příznačnou chlapeckou drzostí se ke svému vrcholnému kousku inspiruje v Hvězdných válkách.
Je to akční zábava, nikoli drama. Ale s tím, jak postavy s přibývajícími díly získávají na plastičnosti, dokáže celý film stát na drobných interakcích. Když Captain America políbí dívku a kamera ukáže dva pomrkávající kolegy, je v tom mimoděčném záběru hodně. Jen je třeba si uvědomit, že hrdina byl od druhé světové války, do níž je situován první díl Captaina Ameriky, zmražen v ledu a jde o jeho první polibek po sedmi dekádách.
Tucet Superšpinavců
