Návštěvu olympijských her v Rio de Janeiru nemá většina českých politiků na programu. Vysvětlení, proč jim za to čeští sportovci nestojí, zní: Brazílie je daleko, řádí tam virus zika, vrazi a loupežníci číhají na každém rohu.

Těžko nevzpomenout na několik let starý rozhovor expremiéra a zřejmě budoucího guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka s exministrem obrany Vlastimilem Pickem po úmrtí Nelsona Mandely: "Ty vole, kdo tam pojede? Já doufám, že prezident. Ty vole, já se úplně třepu, abych tam nemusel jet!"

Návštěva země, která leží mimo západní část Evropy či Severní Ameriku, zřejmě vzbuzuje v politicích pocity, jež nejlépe vyjadřuje věta "Hic sunt dracones". A proto je dobré se Brazílii vyhnout. Na fakt, že cesta tam trvá letadlem kratší dobu než autem do Chorvatska, se nebere ohled.

V zemi, kde zítřek znamená dnes

Rio de Janeiro uvítalo rok letních olympijských her otevřením Muzea zítřka. Stavba vznikla v přístavní čtvrti s původně nevalnou pověstí, kde ještě před dvěma lety jezdily po visuté magistrále stovky aut za minutu.

Muzeum zítřka navrhl katalánský architekt Santiago Calatrava. Jde o jednu z nejkrásnějších světových budov, která k provozu využívá škálu moderních technologií. Stavba se stala vstupní branou do Rio de Janeiro City Center, části, které dominují moderní kancelářské stavby.

Přístav se díky revitalizaci proměnil ve vyhledávané místo turistů i místních obyvatel.

Nohy jí podrazily levné suroviny

Při slově Brazílie se ženám vybaví plastové boty Mel, keratin posilující vlasy a možná ještě brazilská depilace.

Ekonomové pak tráví mnoho hodin rozborem tamní ekonomické krize − brazilský hrubý domácí produkt klesá, nezaměstnanost roste a prezidentka Dilma Rousseffová čelí odvolání.

Státní dluh stoupá tempem, které se v ekonomické literatuře nazývá neudržitelné.

Země je ovšem v krizi ze stejných důvodů, kvůli nimž v letech 2008 až 2013 raketově rostla. Díky vysokým cenám komodit, jako jsou ropa a kovy, i nízkým úrokům, které umožnily levné dluhové financování, se Brazílie před lety mohla pustit do rozsáhlých sociálních programů.

Zvýšila minimální mzdu i penze, zastropovala ceny benzinu a elektřiny pro domácnosti.

Následoval prudký pokles míry chudoby a snížila se i příjmová nerovnost. Brazílie se díky tomu dostala podle hodnocení Mezinárodního měnového fondu (MMF) do kategorie zemí "vyšších středních příjmů". Tehdy také od MMF sklízela pochvaly − za to, za co je dnes kritizována.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru