Patří mezi iniciátory myšlenky nastupující čtvrté průmyslové revoluce − Průmyslu 4.0. Jako člen výzkumné unie − poradní komise německé vlády složené ze zástupců politiky, vědy, průmyslu a obchodních svazů − navrhl směr, jímž by se měla výroba nadále ubírat.

Jeho základem jsou speciální vestavěné počítače, používané již dnes třeba v autech či elektrických spotřebičích.

"Spolu s profesorem Kagermannem, prezidentem německé akademie věd a inženýrství Acatech, jsme se zabývali tím, jaký by mohl být další směr využití těchto počítačů, a přišli jsme s myšlenkou jejich propojení do sítě prostřednictvím internetu. Tím se fyzické systémy stávají součástí kybernetického prostoru," vysvětluje profesor Wolfgang Wahlster, šéf Německého výzkumného centra umělé inteligence, jedné z největších německých výzkumných institucí softwarových technologií.

HN: Čtvrtá průmyslová revoluce je, zdá se, v plném proudu. Kdy její myšlenka vznikla?

Že by jednou z klíčových oblastí využití kyberneticko-fyzických systémů mohla být výroba, jsme v komisi navrhli v roce 2009. Podobně jako v Česku, i v Německu každé druhé pracovní místo závisí na výrobě. Finanční krizi obě země přežily velmi dobře také proto, že stále vyrábějí fyzické produkty, ne jako třeba Spojené království, jehož ekonomika stojí na bankovnictví, finančním inženýringu a podobných virtuálních věcech.

Uvažovali jsme tedy, co můžeme udělat, abychom dosáhli nové vlny v produkci. Vzhledem k rychle se měnícím trhům musíme vytvořit továrny, které dokážou vyrábět na stejném zařízení mnoho různých produktů.

Dalším faktorem je velmi krátký životní cyklus výrobků. Potřebujeme výrobu jednoduše přenastavit na nový produkt bez zbytečných prostojů či odstávek.

HN: Proč to znamená hned průmyslovou revoluci?

Logika výroby se zcela otočí. V minulosti měla výroba jednoho "dirigenta", řídicí systém, který strojům říkal, co mají dělat. Nyní je to opačně − všechny informace o výrobě si vznikající produkt nese na sobě. Můžete si představit, jako by měly výrobky v sobě zakódován jakýsi nákupní seznam, tedy vlastně seznam požadavků zákazníka, jak má výrobek vypadat.

Výrobky či jejich polotovary pak vstupují na trh − do továrny − a "nakupují" u jednotlivých strojů různé služby. Například karoserie auta se ptá strojů: mám být červená, který z vás poskytuje službu lakování na červeno? Nebo: mám být vybavena dieselovým motorem takových parametrů, kdo mi ho namontuje?

Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru