Německou pěvkyni Ute Lemperovou si lze těžko spojit s jedním žánrem. Věnovala se berlínským kabaretním písním a francouzským šansonům, zpívala tango i jazz a rovněž skládala vlastní písně.

Od všeho trochu nabídne Lemperová na dnešním koncertu v pražském Foru Karlín, jenž se v narážce na slavný film Bernarda Bertolucciho jmenuje Poslední tango v Berlíně.

V jedné rovině tedy půjde o průřez dosavadní kariérou letos třiapadesátileté Lemperové. Herečka a zpěvačka s taneční průpravou na sebe upozornila rolemi v muzikálech Kočky a Kabaret, než se stala přední interpretkou hudby Kurta Weilla, Jacquese Brela a Edith Piaf.

Pozdějším turné vzdala poctu zakladateli moderního tanga Astoru Piazzollovi, také zhudebňovala texty literátů Pabla Nerudy, Charlese Bukowského nebo Paula Coelha.

Přestože program koncertů Poslední tango v Berlíně se mění s každým vystoupením, také v Praze to bude "cesta mým životem a napříč časem", jak avizuje pěvkyně. "Držím se svého kmenového repertoáru: Weilla, Brela a Edith Piaf. Protože na koncertech většinou mívám hráče na bandoneon, dojde i na skladby Astora Piazzolly. A z vlastní tvorby ráda zařazuji krátkou poctu Pablu Nerudovi, jehož milostné básně jsem zhudebnila," vypočítává Lemperová.

V Praze chce dál zazpívat novou skladbu na text Paula Coelha a "nějakou krásnou lidovou píseň v jidiš", dodává.

Pro Lemperovou jde o více než jen shrnutí, čeho v hudbě dosáhla. Koncertem zároveň připomíná muziku, jejíž význam se prý ve světě válcovaném globální pop-music začíná ztrácet. "Usiluji o to, abychom při životě udrželi svět šansonů a nezapomněli, jak čisté a silné může být jednoduché pěvecké vystoupení," vysvětluje Lemperová, pro niž je "každá píseň příběhem", jak říká.

Síla Ute Lemperové je především v koncertním vystoupení. Před diváky často předstupuje v odvážných šatech, její pěvecký projev střídá zranitelné romantické polohy s vášnivou interpretací − a posluchači z koncertů odcházejí nasycení snad všemi druhy emocí, které lze hudbou předat.

"Zpívám o lásce a ztrátě, o politickém útlaku, o přehlížení společenské situace, o naději i zoufalství," říká nad programem pražského koncertu Lemperová, která se prý příběh každé písně snaží podat tak, aby "zněl urgentně rovněž v době, ve které žijeme", zdůrazňuje. "Právě teď je na světě příliš mnoho utrpení, přehlížíme strašlivou nespravedlnost, ke které dochází v uprchlické krizi. Hudba nám připomíná, že historie se opakuje," dodává pěvkyně.

Koncert

Ute Lemper

3. května, 19.30 hodin

Forum Karlín, Praha

Mohlo by se zdát, že Lemperová pro své nadčasové písně jen hledá styčné body v současnosti. Stejně to ale vnímají kritici. Když před několika lety se stejným koncertním programem přijela do New Yorku, deník New York Times si do písní Bertolta Brechta hned promítl tehdejší situaci.

"Brechtova otázka, zda je větším zločincem bankovní lupič, nebo majitel banky, je zvlášť aktuální v době Bernieho Madoffa a predátorských bank, které jsou příliš velké na to, aby selhaly," napsaly New York Times v narážce na finančníka Madoffa, jenž byl v USA roku 2009 odsouzen za zpronevěru až 65 miliard dolarů.

Ute Lemperová má v Praze věrné publikum od dob, kdy vyprodávala Smetanovu síň Obecního domu. "Miluji její architekturu," vzpomíná pěvkyně, která dnes poprvé vystoupí ve Foru Karlín, sálu s kapacitou až 3000 diváků. "Intimitu vystoupení to nijak neohrozí. Jsem zvyklá s tímto programem vystupovat i ve větších sálech," dodává Lemperová.

Související