V současné době neexistuje žádný zákon, který by přímo upravoval činnost realitních zprostředkovatelů. K získání živnostenského oprávnění k provozování této činnosti není třeba splnit žádné zvláštní podmínky. Stačí jen plná svéprávnost a bezúhonnost. To ale podle ministerstva pro místní rozvoj nestačí. Jak se totiž ukazuje, realitní zprostředkování nemá mezi spotřebiteli dobrý zvuk.

"Významná část realitních zprostředkovatelů nenaplňuje očekávání spotřebitelů, když aktivity těchto realitních zprostředkovatelů cílí především na rychlé zajištění vlastní zprostředkovatelské provize bez ohledu na to, zda k realizaci realitního obchodu dojde či nikoliv," uvedl rezort. Vzhledem k absenci povinného pojištění odpovědnosti se klienti, kterým realitní zprostředkovatel způsobil škodu, navíc obtížně domáhají náhrady.

Makléř musí být profesionál

Proto se ministerstvo pro místní rozvoj rozhodlo připravit zbrusu nový zákon, který má realitním zprostředkovatelům stanovit jasné mantinely, a zlepší tak ochranu spotřebitelů při prodeji a nákupu realit. Návrh, který rezort koncem dubna poslal do připomínkového řízení, počítá například s tím, že makléři budou muset mít vysokoškolské vzdělání v právním nebo ekonomickém oboru. Pokud ho nemají, budou muset své studium doplnit praxí v oblasti realit nebo oceňování nemovitostí.

"Realitní zprostředkování je obecně považováno za službu, u které, má-li být poskytována na profesionální úrovni, je nezbytné, aby tuto činnost vykonávaly osoby s nezbytnými odbornými znalostmi," napsal rezort v důvodové zprávě. Realitní makléři by se proto podle předlohy měli u ministerstva registrovat. Po doložení potřebného vzdělání a praxe jim úřad vydá osvědčení o odborné způsobilosti, na jehož základě budou moci prodávat reality. Pokud zákonodárci návrh přijmou, bude mít na 15 tisíc tuzemských makléřů 12 měsíců na to, aby rezortu doložili potřebné vzdělání. Jinak budou muset se svou prací skončit.

Novinkou má být také povinné pojištění. Podle ministerské předlohy musí mít makléř sjednanou pojistku odpovědnosti za škodu po celou dobu trvání své živnosti. Pojistné krytí přitom musí dosahovat nejméně 3 milionů korun na jednu pojistnou událost a 6 milionů korun v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce. Pokud si zprostředkovatel pojištění neuzavře, hrozí mu pokuta až milion korun.

Zprostředkování jedině s písemnou smlouvou

Návrh zákona také nově stanovuje náležitosti smlouvy uzavřené mezi spotřebitelem a realitním zprostředkovatelem. Ta by měla mít výhradně písemnou smlouvu. A zakazují se v ní ujednání, která zájemci ukládají povinnost uzavřít smlouvu o prodeji či koupi nemovitosti s třetí osobou nebo takové paragrafy, které stanovují sankce za to, že k uzavření smlouvy nedojde.

Ministerstvo v návrhu omezilo také dobu, na niž lze uzavřít doložku o výhradním zprostředkování. To smí trvat nejdéle šest měsíců. Dohodnutá doba se sice může prodloužit, avšak nikoliv automaticky. Dohodu o prodloužení doložky mohou smluvní strany uzavřít nejdříve 30 dnů před uplynutím sjednané doby.

Pokud je smlouva se zprostředkovatelem uzavřená na dobu neurčitou, může ji spotřebitel podle návrhu kdykoliv vypovědět. Výpovědní doba přitom nesmí být delší než jeden měsíc a výpověď nesmí být zpoplatněna.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová už při schvalování věcného záměru zákona uvedla, že by ráda, aby nová pravidla pro realitní makléře začala platit nejpozději do července roku 2017. Mezirezortní připomínkové řízení poběží do 20. května.

Související