Možná to tak nevypadalo z nedávných moderátorských vtipů, které vmetl do tváře účastníkům předávání cen Zlatý glóbus, ale komik Ricky Gervais má lidi rád. Na Glóbech pozurážel polovinu Hollywoodu větami jako "Je to jen kus kovu, co vám chtějí dát staří pomatení novináři, aby si s vámi mohli vyfotit selfie".

Ve svém novém filmu Special Correspondents, který je od pátku k vidění na Netflixu, však Gervais hraje toho nejhodnějšího chlapíka na světě.

Gervaisovo jméno je spjato s testováním hranic komiky i vkusu. Ale zatímco si herec rád dělá extrémní legraci z bohatých a úspěšných, z počínání korporací či z filmových studií, když pohlédne na slabší a méně úspěšné, je to pohled citlivého humanisty. Tak jako v seriálu Derek z prostředí domova pro seniory. Pod obhroublými či sexistickými vtipy zaměstnanců, kteří na první pohled vypadají, jako by sami potřebovali nějaký druh ústavní péče, tu kvetou vřelé mezilidské vztahy.

V novém snímku, který napsal a režíroval pro internetovou televizi Netflix, teď Gervais hraje rozhlasového technika Iana, který sbírá komiksy a mouše by neublížil. Pravý opak reportéra Franka, jenž vyráží natáčet své rozhlasové vstupy ve zpomalených záběrech a za zvuků popových songů − což má blíž k Jamesi Bondovi než novinařině.

Válka v Ekvádoru si ale žádá, aby spolu oba muži vyjeli do terénu. Když Ian omylem zahodí pasy, letenky i peníze, rozhodnou se protagonisté pokrýt válečné události fiktivními reportážemi vysílanými z malé kavárny naproti redakci. Kolotoč lží může začít.

Gervais měl snímek původně režírovat pro jedno z hollywoodských studií, ale Netflix mu nabídl lepší podmínky. Možná až příliš dobré. Netflix či Amazon nyní hýbou filmovým trhem, například nová komedie Woodyho Allena produkovaná Amazonem bude za dva týdny zahajovat festival v Cannes. Obě společnosti v očích mnoha tvůrců představují takřka spásu Hollywoodu.

Sám Gervais v nedávném rozhovoru popsal výhody tvorby pro Netflix: štědré finanční zázemí pro tento druh menších, "nezávislých" produkcí a žádný tlak na autory kvůli výdělku.

Netflix nezveřejňuje sledovanost, diváci za obsah platí paušálně, kvůli čemuž nelze tvorbu na Netflixu tak snadno dělit na hity a propadáky. Někdy však tlak v podobě návratnosti může být potřebným tvůrčím adrenalinem. Alespoň se to chce říci v případě filmu Special Correspondents, který ke svému konci míří jen v lenivém tempu.

Spíše než drsnému humoru či příběhu o lži, které uvěřila celá Amerika, se věnuje jednomu obyčejnému chlápkovi, kterého přestala milovat manželka.

Gervais tu ztvárňuje polovinu nepravděpodobné dvojice, která upomíná na spousty "kámošských" filmů, v nichž z protikladů vzniká nerozlučné duo. Na snímek postavený takřka výhradně na dialozích je však ve Special Correspondents minimum úderných vtipů. A když v poslední třetině okolnosti vyženou hrdiny na skutečný výlet do Ekvádoru a začne jim opravdu jít o život, naplno se projeví, že Gervais je mnohem lepší scenárista než režisér.

Film ukazuje, že někdy zištný podvod může nechtěně rozpohybovat celé Spojené státy, dovést člověka do zajetí banditů, a to vše jen proto, aby jeden smutný, ale hodný outsider našel odvahu udělat to nejprostší. Třeba koupit kávu někomu, koho dlouho miluje.

Je to sympatické stejně jako banální. A sledovat kvůli tomu devadesátiminutový snímek, kde vše − tedy kromě většiny zamýšlených vtipů − vypadá jako vtip? Kdo není oddaným Gervaisovým fanouškem, jediná epizoda seriálů Kancl či Derek mu poslouží lépe.

Související