Na desítkách velkých českých nádraží dochází denně k paradoxu: stát porušuje svá vlastní pravidla. Zatímco ministerstvo zdravotnictví tam v minulosti nařídilo přísné hlukové limity, ministerstvo dopravy je stále nedokáže splnit. Střet obou úřadů navíc graduje v posledních dnech. Kvůli novému zákonu o ochraně zdraví, který platí od loňského prosince, se chystá hluková vyhláška, která normy ještě přitvrzuje.

Ministr dopravy Dan Ťok (ANO) už proto varoval, že pokud hygienici, spadající pod ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD), chtějí trvat na další změně limitů, hrozí zavření 90 procent takzvaných seřaďovacích nádraží. To jsou místa, kde se za sebe řadí vagony do osobních i nákladních vlakových souprav. Jde o padesátku důležitých nádraží jako například v Praze-Libni, v Pardubicích nebo v Havlíčkově Brodě.

"Jestli necháme takhle přísné limity, zlikvidujeme jich devět z deseti," řekl Ťok tento týden na Žofínském fóru při setkání s českými stavaři. Takový krok by podle ministra vedl k zablokování snah o oživení nákladní železniční dopravy. "Nevím, jak bychom pak uspěli při snaze dostat přepravu zboží z přetížených silnic na koleje," dodal šéf resortu dopravy.

50 nádraží

v Česku nesplňuje hlukové limity. Normy se mají ještě zpřísnit.

Vyjednat s ministrem Němečkem kompromis v rámci nově chystané hlukové vyhlášky se zatím Ťokovi nedaří. Poslední schůzka se uskutečnila ve středu, náměstci obou ministrů se však na ničem konkrétním nedohodli. "Jednání bude pokračovat v dalších dnech," řekl stručně mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Ministerstvo zdravotnictví zatím odmítá jednání komentovat. "Vzhledem k tomu, že nařízení vlády týkající se hluku je stále předmětem jednání, nebudeme se v této chvíli vyjadřovat k materiálu, jehož konečná podoba není dosud dojednaná," uvedla mluvčí Štěpánka Čechová.

Oba úřady brání své zájmy. Pro Němečka je klíčová ochrana zdraví před nadměrným hlukem, pro Ťoka je důležité, aby se bez problémů jezdilo. S přísnějšími limity by kromě nádraží měly problémy i starší úseky na železnicích a dálnicích, typově třeba některé dálniční výjezdy z Prahy.

Ťokův úřad se tak dostal do kleští. Na nákladná protihluková opatření nemá jednorázově dost peněz, navíc na mnoha nádražích ani není jisté, zda by drahá investice pomohla. Jednoduše proto, že nádražní provoz je hlučný už z podstaty a pískání kol při dobržďování nebo srážení vagonů o sebe při zapojování lze těžko omezit. Třeba v Libni se sice počítá s investicí za 115 milionů korun, ale novým limitům by úpravy zřejmě ani tak nevyhověly.

Kvůli hluku už se navíc soudí i místní obyvatelé. Případy z posledních však ukázaly, že vyhrát není jednoduché. Soudy sice nejdřív daly za pravdu lidem, kteří si stěžovali na hluk u dálnic a silnic, jenže Ústavní soud pak jejich vítězství zrušil. "Zjednodušeně řekl, že správci silnic nemohou nést odpovědnost za hluk z komunikací, protože po nich jezdí vozidla, na jejichž hlučnost nemají vliv," řekl advokátní koncipient Libor Jarmič z právnické společnosti Frank Bold. Podle Jarmiče je proto reálná šance domoci se nápravy velmi malá.

Související