Největší šok byl, že se to stalo doslova přes noc, píše historik Timothy Snyder v knize Černá země o událostech v Rakousku z března 1938. Kulturní a relativně tolerantní země se náhle proměnila v prostor explodující nenávisti. Židovští majitelé obchodů byli nuceni lézt po kolenou a drhnout kartáči dlažební kostky. Do té doby slušní a spořádaní Rakušané s jakýmsi zadostiučiněním přihlíželi. Náznaky, že se může něco takového stát, sice byly, občas se objevil výhružný nápis na zdi, jinde zase extremista počmáral výlohu nenávistnými nápisy. Ale celkově nikdo nepočítal s tím, že by výron nenávisti mohl být tak náhlý a tak silný. Soudilo se, že spořádaní občané nemají s bojůvkami nic společného. Minimálně, že se k nim nemohou nikdy připojit. Omyl. Přišel anšlus a ze dne na den bylo všechno jinak.

Dnes vidíme v Praze kavárny a obchody pomalované výhrůžnými nápisy, sledujeme hrozby smrtí těm, kdo podporují kampaň HateFree proti nenávisti. A obecné mínění promlouvá podobně jako v Rakousku ve třicátých letech před osudnými událostmi: Dohromady o nic nejde, to si jen jedna parta vyřizuje účty s druhou. Spořádaní občané s tím nemají nic společného. A navíc, dodává se, u nás se situace zvrhnout nemůže. V Rakousku tehdy došlo k explozi nenávisti po anšlusu nacistickým Německem, nám žádný zásah zvnějšku nehrozí, takže pro jakýkoliv masivnější výhřez nesnášenlivosti nejsou podmínky.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se