Guvernér České národní banky Miroslav Singer bude v červnu − po 11 letech naposledy − hlasovat o nastavení úrokových sazeb.

Jako šéf bankovní rady vedl instituci, která rozhoduje o zásadních věcech v ekonomice: o ceně peněz nebo měnových intervencích. Když na sklonku roku 2013 Singerův tým kvůli hrozbě deflace oslabil korunu téměř o sedm procent, čelil guvernér kritice ze všech stran, od prezidenta Zemana až po bulvární tisk.

V zahraničí ale v následujících třech letech získal tři prestižní ocenění. V roce 2014 například titul Evropský guvernér roku od měsíčníku The Banker, který vydávají The Financial Times. "Řada centrálních bank byla v mnoha dobách centrem útoku médií, protože centrální bankéř dělá nesrozumitelné věci," říká Singer.

HN: Bylo pro vás rozhodnutí oslabit korunu to nejdůležitější, čeho jste se za více než deset let v ČNB účastnil?

Zažil jsem tady víc věcí, které jsou pro mě důležité. Kurzový závazek pro mě nebyl mentálně těžké přemýšlení. Ona to intelektuálně zase taková dřina není a makroekonom, který vychází z čísel a faktů, by si to měl být schopen uvědomit. Ale třeba na začátku mého působení jsme řešili situace, které bych nazval "zombies" starého českého bankovnictví, které se draly z hrobů. Pak si myslím, že jsme docela významně měnili fungování banky uvnitř. Nejvíc práce jsme udělali na tom, že jsme před krizí sjednotili dohled a pak se v krizi ukázalo, že se to strašně vyplatilo. Že jsme měli včas informace, kde je jaký, i malý, problém.

Miroslav Singer (48)

◼ Absolvoval pražskou Vysokou školu ekonomickou a získal doktorát na University of Pittsburgh. Prošel Národohospodářským ústavem Akademie věd i Centrem pro ekonomický výzkum CERGE-EI.

◼ Od druhé poloviny 90. let byl ve vedení finanční společnosti Expandia a poté poradenské firmy PricewaterhouseCoopers.

◼ Viceguvernérem ČNB se stal v únoru 2005. V červenci 2010 jej prezident Václav Klaus jmenoval guvernérem banky. Singer je ženatý a má dvě děti.

HN: Myslíte si, že byl zásah proti koruně hned na začátku šťastně podaný a vysvětlený veřejnosti?

Myslím si, že se dalo udělat víc během prvního víkendu. Ale že bychom byli nějak dramaticky změnili první reakci, to si upřímně nemyslím. Tohle bylo příliš zásadně odlišné od toho, co banka doposud dělala. Mnoho z nás si například myslelo, že dramatická reakce veřejnosti přijde ve chvíli, kdy sazby posadíme na nulu. V tom okamžiku ale vůbec nepřišla. Dopředu neodhadnete, kde je bod, kdy se to najednou začne vnímat dramaticky.

HN: A ta míra negativní reakce vás překvapila?

Řada centrálních bank byla v mnoha dobách centrem útoku médií, protože centrální bankéř dělá nesrozumitelné věci. Ty buď zvyšují nezaměstnanost, nebo se lidé bojí, že zvýší ceny. To je podstata měnové politiky. A vy neumíte dělat dvě dobra naráz. Jedna věc je ale vědět, že kritika může přijít, a druhá věc je to zažít. Jedna věc je číst o horské dráze a druhá je na ní sedět. Na jedné debatě minulý týden někdo říkal, že z centrálních bankéřů jsou najednou mediální celebrity. Já jsem to opravoval: spíš zločinci z bulvárního tisku.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se