Vesloval na letní olympiádě v Soulu v roce 1988 a pro Británii získal v roce 1989 bronzovou medaili na mistrovství světa. Jako jednotlivci z osmičlenného týmu mu to však větší známost u veřejnosti nepřineslo. To až letos v únoru, kdy podle médií před parlamentní komisí vypověděl, že nezná svůj plat. "Žijete asi v jiné realitě," řekla mu předsedkyně zmíněné komise.

Šéf Googlu v Evropě Matt Brittin to považuje za nespravedlivé, nijak zvlášť se tím ale netrápí.

HN: Opravdu si nepamatujete, jaký máte plat?

Samozřejmě to vím.

HN: Tak proč jste to před parlamentní komisí řekl?

Ale já to neřekl.

Matt Brittin (47)

◼ Rodák z Waltonu nad Temží v britském hrabství Surrey absolvoval Univerzitu v Cambridgi a London Business School.

◼ Pracoval mimo jiné jako konzultant ve společnosti McKinsey.

Kromě toho na manažerských postech ve společnosti Trinity Mirror, která je největším britským vydavatelem novin a časopisů.

◼ Od ledna 2007 je zaměstnancem Googlu, v současnosti jako prezident pro Evropu, Střední východ a Afriku. Je ženatý, má dva syny.

HN: Bylo to ve všech médiích.

Citovala mě špatně. Samozřejmě chápu, že jim to přišlo zábavné. A parlamentní komise mě chtěla ukázat jako někoho, kdo žije mimo realitu.

HN: Co jste tedy ve skutečnosti řekl?

Je třeba znát kontext, ve kterém otázka na můj plat padla.

Bylo to během prvních třiceti vteřin slyšení, které se týkalo daní zaplacených Googlem.

Řekl jsem, že tu informaci výboru poskytnu, pokud budu mít pocit, že je vzhledem k projednávanému tématu relevantní.

Ale že ji v tuto chvíli nemám k dispozici.

 

Nepohodlně vysoký muž

◼ Google si svého člověka na "horkou půdu" v Evropě vybral dobře. Matt Brittin je kultivovaný a vzdělaný byznysmen.

Když se s ním bavíte, umí vzbudit dojem, že vám naslouchá a že ho zajímá, co říkáte.

A i když s vámi nesouhlasí, dělá to s milým britským šarmem.

◼ Také má smysl pro humor. Na svém profilu na sociální síti píše, že je "lepší než průměr v sedavých sportech", což je velmi skromné vyjádření toho, že ve veslování reprezentoval Británii mimo jiné i na olympiádě a mistrovství světa.

A že se tři roky po sobě zúčastnil slavných veslařských závodů mezi Oxfordem a Cambridgí, byť ani jednou nevyhrál.

◼ Píše také, že je "nepohodlně vysoký", což mě jako novináře chystajícího se na rozhovor s ním zaujalo. Měřím 206 centimetrů, takže jsem byl zvědavý, kdo z nás dvou bude vyšší. Vyhrál jsem. A mimochodem, ukázalo se, že jsme oba také skoro stejně staří, narodil se 1. září 1968, přesně o měsíc později než já. Takže v tom jsem také vyhrál.

◼ "Jediné, v čem není jasno, je to, kdo z nás má vyšší plat," začal jsem náš rozhovor v narážce na to, že svůj plat odmítl zveřejnit. Rozesmálo ho to. Ale k porovnání svých platů jsme se nakonec nedostali.

HN: Takže jste jinými slovy řekl, že svůj plat neznáte?

Nikoli, to bylo zdvořilé odmítnutí jejich požadavku. Stejně jako vy a asi i každý jiný vím, kolik vydělávám.

HN: Takže vy ani Google v jiném světě nežijete?

Ne. A moje neochota mluvit o vlastním platu ani neznamená, že na toto téma nechci mluvit. Je dobré, když firmy dostávají otázky a musí na ně odpovídat.

My odpovídáme na spousty dotazů na to, jak a v jaké výši Google platí daně. Je to součást širší debaty týkající se zdanění a my se té debaty chceme zúčastnit.

HN: Za to jste ovšem také kritizováni. Že jste s britskou vládou domluvili ohledně daní "sweetheart deal", tedy že jste udělali dohodu, na jejímž základě zaplatí Google za poslední roky daně nakonec velmi nízké.

My platíme daně ve všech státech, kde působíme. Zákony stanovující zdanění mezinárodních firem jsou poměrně složité. Chápu náladu veřejnosti, že by korporace měly platit víc. Systém funguje tak, že platíte daň tam, kde vytváříte nejvíc zisků.

My máme za sebou v Británii audit šestiletého období a úřady nám přesně řekly, kolik máme zaplatit. Tolik jsme zaplatili.

Byť souhlasím s tím, že by systém placení daní měl být jednodušší.

HN: Kritika se týká toho, že Google a další velké firmy platí daně tam, kde jsou nižší. Na tom nic tak složitého není. Proč jsou například příjmy z reklamy v Británii nebo Česku zdaněny ve velké míře jinde?

Firmy samozřejmě mohou platit daně tam, kde prodávají zboží. Neboli kde mají zákazníky.

Ale bude to pak znamenat, že například exportéři budou platit velkou část svých daní v Číně. A to asi ve veřejnosti také nevyvolá valné nadšení. Zdanění mezinárodních firem zkrátka není tak jednoduché jako zdanění fyzických osob. Google platí daně, jaké platit má. Podle současných zákonů. Tečka. Když politici změní pravidla, ochotně se jim přizpůsobíme.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se