Pochyboval jste někdy o tom, co jste v 90. letech dělal? − zeptali jsme se Václava Klause v roce 2007 během natáčení filmu Papírový atentát, pojednávajícího o první porevoluční politické krizi v roce 1997, kdy se ODS kvůli finančnímu skandálu otřásala v základech a zdálo se, že končí. "Musíme rozlišit cestu a drobné výmoly nebo špatně vyspravený kanál na ní, tam možná k nějakým chybám došlo," vysvětloval tehdejší prezident. "Ale pokud jde o tu cestu, o to celkové směřování, tam já žádnou pochybnost nevidím."

V napětí mezi cestou a špatně vyspravenými kanály či rozbitou vozovkou (káceným lesem a létajícími třískami) probíhá i dnešní výroční debata o zásluhách ODS o stát. Z MAKRO (politického, ekonomického, společenského) hlediska je zřejmé, že ODS pod vedením Václava Klause udělala důležitou transformační práci, za niž musíme být do smrti vděčni. Z hlediska MIKRO (společenského, politického, ekonomického, právního) její politické působení přineslo tolik větších či menších výmolů a kanálů bez poklopů, že to společnost ponese v sobě jako křivdu desítky let. Makroúroveň nelze povyšovat na úkor mikroúrovně a naopak. Obě mají pracovat v souhře, prolínat se, proto také nelze jen tak říct, že by podoba cesty byla důležitější než její cíl. Ale cílem je přece i cesta, to, jak, jakými prostředky a za jakou cenu se ke kýženému cíli dobereme a co při tom navždy ztratíme. A ztráty mohou být někdy větší než zisky, i když jsou v jiných řádech, jednotkách či realitách.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se