Podle nově schválené surovinové politiky je prioritou České republiky bezpečnost dodávek a maximální využívání surovin z domácích zdrojů. Zároveň je však jasné, že těžitelné zásoby uhlí víceméně docházejí nebo se potácejí na hraně rentability či za ní. Růst poplatků za těžbu suroviny i za rozlohu dobývacích prostor navíc tuto hranu ještě posune. Pro českou přírodu, životní prostředí i lidi žijící v oblastech ohrožených prolomením současných limitů těžby jde v podstatě o velmi dobrou zprávu, i když limity nemusí platit navěky.

Již zmíněná bezpečnost dodávek však ohrožena je. Uhlí bylo a stále je jednou z mála energetických surovin, kterých jsme doposud měli v podstatě dostatek. A na našem energetickém mixu je to stále znát; téměř polovinu výroby elektrické energie pokrýváme uhlím, o výrobě tepla nemluvě. Pokud tedy chceme začít využívání této suroviny opravdu výrazně vytěsňovat a odsunout ji do pozice záložních rezerv pro nejhorší případy, a z mnoha hledisek je to tak jistě správné, nabízí se otázka, jak takový výpadek energie nahradit.

Ekologové volají po úsporách a masivnějším využívání obnovitelných zdrojů. V obojím mají velkou pravdu. Ovšem představa, že lze v dohledné době dosáhnout stavu, kdy taková opatření budou stačit, je zcela mylná. Podívejme se na sousední Německo, které ve jménu odstupování od jádra a masivního příklonu k zelené energii sahá po uhlí jako surovině, která bude muset energetický schodek pokrýt.

Podle odhadů dosahuje kapacita solárních elektráren instalovatelných na střechy českých, moravských a slezských domů souhrnného výkonu 7,4 TWh ročně. To však ani vzdáleně a ani při započtení možností větrných parků a geotermálních zdrojů plný odklon od uhlí nepokryje. Nehledě na to, že musíme být připraveni i na eventualitu, kdy nebude svítit slunce ani vanout dostatečný vítr. Kde tedy takovou kapacitu získat?

Plynové elektrárny nevycházejí ekonomicky ani z pohledu energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Do rovnice tak zbývá dosadit už jenom odpady, ve kterých sice máme také značné rezervy, ale ani s těmi nevystačíme, a jádro. Přestože i jemu se ekologové brání, bez jádra to u nás zelenou cestou, s vynecháním uhlí, určitě v nejbližších desetiletích nepůjde.

Michael Málek, šéfredaktor

 

40 TWh

Přibližně tolik elektrické energie je v současné době získáváno z uhlí.


Foto: Shutterstock, archiv redakce