Česko ovládají hypermarkety. Skončily další stovky malých a středních obchodů

Během roku 2015 ubylo v Česku 275 obchodů s prodejní plochou do 400 metrů čtverečních, celkový počet malých a středních potravin a obchodů se smíšeným zbožím tak meziročně klesl o dvě procenta. Současně ubylo 11 supermarketů (s prodejní plochou od 400 do 2500 metrů čtverečních), naopak se otevřely čtyři nové hypermarkety, tedy největší prodejny.

Potvrzují to čerstvé výsledky průzkumu od společnosti Nielsen, která každoročně zjišťuje velikost a strukturu maloobchodní sítě. Celkový počet prodejen během loňského roku klesl o 286 na 15 294, zatímco ještě před pěti lety jich bylo 16 270.

Počet obchodů s potravinami a smíšeným zbožím:

Podrobnější pohled pak ukazuje, že nejvýrazněji ubývají úplně nejmenší obchody s prodejní plochou do 50 metrů čtverečních. Společnost Nielsen jich k začátku letošního roku evidovala 6619, což je o 350 méně než loni, z toho každý třetí je vlastněn obchodníky vietnamského původu. Naopak v loňském roce přibylo 75 obchodů s prodejní plochou mezi 50 a 400 metrů čtverečních, jejichž růst do značné míry kompenzuje pokles nejmenších prodejen.

Celkový význam těchto "tradičních" malých prodejen z hlediska obratu se tak výrazněji nezměnil, nicméně "moderní" větší prodejny nad 400 metrů čtverečních (supermarkety a hypermarkety) dohromady představují 80 procent celkového obratu sítě potravin a obchodů se smíšeným zbožím, což je podle studie nejvyšší podíl ve střední Evropě.

První hypermarket v Česku se otevřel na podzim roku 1996 (Globus v Brně). A zatímco v roce 2000 bylo v Česku podle společnosti Nielsen jen 68 prodejen s prodejní plochou nad 2500 metrů čtverečních, nyní je to už 318. Postupně se hypermarkety rozšířily i do menších měst, přestože nové prodejny už zdaleka nepřibývají tak rychle jako v předchozích letech.

Skončila třetina malých prodejen

Za posledních dvacet let bylo v Česku zavřeno takřka šest tisíc malých prodejen a samoobsluh, což je třetina jejich původního počtu, řekl analytik společnosti Nielsen Maroš Staruch na lednové konferenci Sámoška. Zatímco v roce 1995 v Česku podle údajů agentury Nielsen fungovalo 19 700 malých prodejen a samoobsluh, do roku 2014 jejich počet klesl na 13 900. Ještě výraznější byl propad podílu jejich tržeb. "V roce 1995 měly tradiční prodejny 70 procent veškerých tržeb, do roku 2014 jejich podíl klesl na necelých 20 procent," upozornil Staruch.

Předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka říká, že malé nezávislé prodejny si nyní z celkových tržeb za potraviny ukrajují už jen zhruba 40 procent. Většina obratu končí v pokladnách obchodních řetězců.

Hypermarketům dává přednost čím dál víc lidí

Hypermarkety jsou hlavním nákupním místem už pro téměř polovinu českých domácností, ukázala nejnovější studie GfK Shopping Monitor vycházející z údajů od reprezentativního vzorku více než tisíce lidí. Jako prodejnu, v níž utratí největší podíl svých výdajů za potraviny a základní nepotravinářské zboží, je uvedlo 48 procent domácností, což je dosud rekordní podíl.

Mezi tyto největší prodejny nyní patří Albert Hypermarket, Globus, Kaufland a Tesco Hypermarket, v minulosti k nim patřily i Interspar nebo Carrefour. Nad čtyřiceti procenty se jejich preference drží od roku 2009. Dlouhodobé údaje GfK uvádějí, že ještě v roce 1998 byly hypermarkety hlavním nákupním místem jen pro čtyři procenta domácností.

Druhou pozici si podle průzkumu z konce loňského roku drží diskontní prodejny, tedy Lidl a Penny Market, v nichž nejvíce utrácí 24 procent domácností. Jejich obliba je dlouhodobě poměrně stabilní, podobně jako supermarketů (Albert Supermarket, Billa, Tesco Supermarket), jimž nyní dává přednost 17 procent domácností.

Menší prodejny jako COOP, Hruška či Flosman / Flop nadále snižují svůj podíl, jako hlavní nákupní místo je preferuje už jen desetina českých domácností. Ještě v roce 1998 přitom tato kategorie obchodů měla více než poloviční podíl.