Po útocích z 11. září Spojené státy přebudovaly celý svůj bezpečnostní aparát, aby do budoucna předešly podobným událostem. Od té doby americké bezpečnostní složky řeší, jak poznat teroristu, který se chystá spáchat útok. Kdy jej lze označit za podezřelého a začít ho sledovat. Nebo kde přesně je hranice mezi tím, kdy se podezřelý jen chvástá před kamarády a kdy už skutečně připravuje teroristický útok.

Dokumentární film nazvaný Dilema: Radikální islám na domácí půdě, který dnes večer odvysílá česká kabelová televize HBO, tyto hranice popisuje. A zároveň naznačuje, že řešení zvolené Spojenými státy není právě nejlepší.

Americké tajné služby po 11. září opravdu dokázaly odvrátit několik plánovaných útoků, ale ne díky tomu, že začaly plošně sledovat vlastní obyvatele. Stejně od 11. září v USA proběhlo několik krvavých útoků, kterým tajné služby předejít nedokázaly − byť dopředu existovaly náznaky, že k incidentům dojde.

Film Dilema volně vychází z knihy United States of Jihad amerického novináře a odborníka na islámský terorismus Petera Bergena. Oproti předloze je film jednodušší, soustřeďuje se na dva případy, které sleduje z pohledu vyšetřovatelů i příbuzných pachatelů. Tím prvním je Ehsanul Sadequee, mladý Američan bangladéšského původu, který sice nespáchal atentát, ale byl odsouzen za spolupráci s teroristy.

Druhým je vojenský psychiatr major Nidal Hasan, který roku 2009 na vojenské základně v Texasu naopak zastřelil třináct lidí.

V případě Hasana dopředu existovaly náznaky, že může něco chystat. Hasan po internetu udržoval kontakt s radikálním kazatelem Anwarem al-Awlakim, napojeným na al-Káidu, a ptal se ho, jak lze ospravedlnit teroristický čin. Navíc v přednášce pro své kolegy − což je jeden z nejsilnějších okamžiků filmu − upozorňoval, že vojáci s muslimským jménem a silným náboženským cítěním mohou napadnout jiné vojáky. Sám Hasan přitom byl praktikujícím muslimem.

Jeho konverzaci s al-Awlakim tajné služby sledovaly, ale poplach u nich nevyvolala. Vyhodnotily ji jen jako profesionální zájem psychiatra, který se mimo jiné zabývá islámským radikalismem. Až později vyšetřovatelé došli k závěru, že v Hasanovi rostlo napětí mezi tím, jak si představoval život správného muslima, a povinnostmi, které měl jako člen armády válčící v Iráku a v Afghánistánu.

Rychle naopak policisté zasáhli vůči tehdy devatenáctiletému Ehsanulovi Sadequeemu, zvanému Šifa. A to dříve, než něco spáchal. Jak ve filmu říká vyšetřovatel, Sadequeeho příbuzní by bezpečnostním složkám měli být vděčni, že byl mladík zadržen včas a nedošlo ke krveprolití.

Film

Dilema: Radikální islám na domácí půdě
Režie: Greg Barker
HBO, 13. dubna, 21.35 hodin

Jenže Šifovi příbuzní nemají radost z toho, že mladík byl poslán na sedmnáct let do vězení. Nemyslí si, že by jeho styky s islámskými radikály − ani film o významných místech ve Washingtonu, který Šifa natáčel − byly předzvěstí teroristického útoku. Navíc Šifu tajné služby dlouho sledovaly, než ho najednou nechaly bez jasného důvodu přivléct do USA z Bangladéše, kde byl doslova unesen na ulici.

Philip Mudd, bývalý vysoký činitel CIA a FBI, v dokumentu tvrdí, že šlo o správnou volbu. Zároveň tvrdí, že v podobných případech měl občas téměř chuť zvednout telefon a říci takovému mladíkovi: "Mladíku, nedělej to."

Z filmu Dilema zkrátka vyplývá, že hranice mezi mladickým chvástáním a terorismem může být někdy velmi tenká. Snímek rovněž upozorňuje, že už několik let trvající sledování komunikace téměř všech Američanů ze strany tajných služeb nepřináší výsledky. Zatím byl na základě monitorované komunikace odhalen jen jeden nevýznamný zločin. Možná právě kvůli tomu se americké tajné služby nedokážou zaměřit na skutečně vážné nebezpečí − třeba případ majora Hasana.

Související