Už jsou to tři roky, co bylo v Česku legalizováno konopí pro léčebné účely, a od začátku tohoto měsíce se konopí konečně distribuuje i do lékáren. Čeští teenageři však dobře vědí, že když si chtějí "smotnout brko", stačí si pro marihuanu dojít do nejbližšího baru. A že bude stoprocentně levnější než ta státem povolená.

Jejich přístup nás může šokovat, ale odpovídá celosvětovému trendu. A ten nejlépe vystihuje fakt, že poprvé po osmnácti letech se legalizaci drog chce věnovat i Valné shromáždění OSN. Jednat o něm bude ne náhodou ve dnech 19. až 21. dubna − na 20. dubna připadá sice neoficiální, ale všeobecně uznávaný Světový den marihuany.

Drogy ničí lidi, politika ještě víc

"Smoke weed everyday," hulte trávu dennodenně, rapuje ve své nejznámější písni, jejíž text je před 22. hodinou nepublikovatelný, americký raper Snoop Dogg. OSN jistě nezajde tak daleko, aby se řídila jeho radou. Přesto se všeobecný názor na užívání drog v posledních deseti letech skutečně mění.

Už před třemi roky Globální komise pro drogovou politiku při OSN upozornila, že celosvětová válka proti drogám, která ročně vyjde na 100 miliard dolarů, selhává. Jediným výsledkem této války za posledních padesát let je, že vznikla silná mezinárodní kriminální síť, která korumpuje státy a do jejich systémů vnáší politickou nestabilitu.

Jinými slovy stále platí, že drogy ničí lidi. Teď už ale platí také to, že státní protidrogová politika je ničí ještě víc.

"Kolumbie více než dvacet let posilovala policii, soudnictví i vojsko. Disponuje největší armádou a největším rozpočtem, přesto je světovým centrem drog. Domnívám se, že už jsme udělali všechno a teď je řada na zbytku světa, aby přestal konzumaci drog trestat," řekl tento týden bývalý kolumbijský prezident a jeden z členů komise OSN César Gaviria. Ten na počátku 90. let patřil k hlavním propagátorům války proti drogám.

Komise, v níž nechybí bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, miliardář Richard Branson či bývalí prezidenti Mexika a Brazílie, před dubnovým jednáním OSN vyzývá k legalizaci drog a poté k jejich okamžité regulaci.

Podle doporučení, které Kofi Annan zveřejnil tento týden, by mezinárodní drogová politika měla zahrnovat následující čtyři kroky:

Zaprvé, všechny země by měly dekriminalizovat osobní užívání drog a označit ho za věc zdravotnictví, nikoliv justice. V USA už některé státy užívání marihuany legalizovaly, přesto tam dodnes existuje okolo tří tisíc speciálních protidrogových soudů. A podle kritiků tyto soudy posuzují jedině výsledné množství drogy v krvi u těch, kteří podstoupili vládní protidrogový program. Jinými slovy: dotyčný do sebe může po tuctech ládovat vládou schválený metamfetamin − vydává se na recept jako součást odvykacího programu −, ale jestliže bude mít v krvi stopové množství marihuany, přijde o práci a s velkou pravděpodobností skončí za mřížemi.

Zadruhé, podle Kofiho Annana nastal čas, aby si všichni uvědomili, že svět bez drog je iluze. Svět by se tedy prý měl přestat snažit drogy vymýtit, místo toho by měl začít usilovat o to, aby jejich užívání bylo co možná "nejzdravější". To by měla zajistit, jak tvrdí třetí bod Annanova návrhu, větší osvěta.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se