Ačkoliv sociální demokraté v minulých dnech několikrát kritizovali "obstrukční" chování advokáta Zdeňka Altnera, kterému musí na základě rozhodnutí soudu zaplatit do čtvrtka 337 milionů korun, rozsudek jasně svědčí proti nim.

Podle verdiktu soudu, který HN nyní získaly, nese ČSSD hlavní podíl na tom, že se Altner dodnes nedočkal peněz, na které měl nárok podle smlouvy s ČSSD z roku 1997.

Sociální demokracii navíc začal běžet krátký, třídenní čas na zaplacení, protože Altnerův advokát Václav Veselý si zmiňovaný rozsudek vyzvedl. V něm poslední březnový den soudkyně Městského soudu v Praze Irena Saralievová nařídila, aby strana zaplatila Altnerovi nejen 18,5 milionu, ale i dalších 318 milionů na úrocích a smluvním penále.

Co odmítla soudkyně

1. Smlouva nebyla uzavřena v tíživé situaci

Právníci ČSSD se snažili soud přesvědčit několika argumenty. Jedním z nich bylo tvrzení, že ČSSD v době šéfování Miloše Zemana uzavírala smlouvu v roce 1997 v tíživé situaci. Soudkyně prohlásila, že ČSSD mohla svobodně zvážit, jestli služeb advokáta Zdeňka Altnera využije, nebo nevyužije.

2. Ujednání o smluvní odměně nebylo nemravné

I tady soudkyně argumentovala tím, že bylo zcela na sociální demokracii, jaké podmínky ve smlouvě s advokátem stanoví a podepíše. Zároveň argumentovala, že stanovená odměna odpovídala platným zákonům a bývá běžně užívaná.

3. Práce Zdeňka Altnera byla náročná

Právníci Lidového domu vystoupili i s tím, že Altnerova práce byla standardní, a proto nebyl důvod k takové odměně. Soudkyně jim ale opět nedala za pravdu, argumentovala tím, že z dokazování vyplývá naopak to, že jeho práce jednoduchá nebyla.

4. Altner má nárok na velké penále

Soudkyně sice připustila, že šestnáctileté trvání soudu způsobil pouze Altner, sociálním demokratům ale podle ní nikdo nebránil, aby sporné peníze uložili do úřední úschovy. ČSSD totiž zaplatila Altnerovi v roce 2000 jen část odměny, a to 17 milionů korun, zbytek odměny dala do úschovy. Ovšem nedala mu nikdy nic z podílu na nájemném Lidového domu, i když takový slib podepsala.

Z rozsudku vyplývá, že právníci ČSSD se snažili vystupovat proti Altnerovi hodně ostře, ale soudkyně jejich námitky odmítala. Útok proti Altnerovi přitom vedli především třemi směry.

V tom prvním se snažili zpochybnit některé body smlouvy, kterou s Altnerem uzavřela sama ČSSD 2. května 1997 podpisy tehdejšího předsedy strany Miloše Zemana a místopředsedy Ivo Svobody.

V druhém zpochybňovali samu Altnerovu práci, která podle nich nebyla nijak náročná, a proto si nezaslouží větší odměnu.

Třetí směr vedl k tomu, aby soud označil množství peněz požadovaných Altnerem za nemorální, a tedy neakceptovatelné.

"Ujednání o odměně nelze označit za nemravné s účinky absolutní neplatnosti. Nepřípadné je také tvrzení, že žalovaný (tedy ČSSD) uzavíral mandátní smlouvu v tíživé situaci a dostatečně se nezaobíral výší smluvní pokuty pro advokáta," postavila se soudkyně letos v dubnu při čtení rozsudku proti argumentům ČSSD.

Přitom prohlásila, že žalovaný mohl zcela svobodně uvážit, zda služeb Altnera využije a za jakých podmínek.

"Neshledali jsme smlouvu neplatnou z žádného důvodu, ani pro neurčitost, ani pro nemravnost, jak namítal žalovaný," konstatovala mimo jiné soudkyně, která se zabývala i tím, že celý proces trval řadu let a podle ČSSD za průtahy mohl Altner.

"Je pravda, že dobu trvání řízení zapříčinil výlučně žalobce (Altner)," připustila v písemném odůvodnění soudkyně Irena Saralievová. "Žalovaný však mohl vzniku tohoto nároku zabránit zaplacením vymáhané a byť nepravomocně přiznané pohledávky, případně i prostřednictvím úřední úschovy," uvedla.

Altnerovi přitom dala za pravdu i v bodě, který je pro ČSSD nejpodstatnější a týká se sjednané pokuty pro případ, že ČSSD nebude platit − což se stalo, a sociální demokracii uložila pokutu přes 300 milionů korun. "Žalobce má právo na sjednanou pokutu 0,3 procenta dlužné částky denně, taková smluvní pokuta není nepřiměřená. A formulace žalobního nároku na tuto pokutu je běžně využívaná," sdělila soudkyně.

Z rozsudku je také jasné, jak to bylo s 10procentním podílem na nájemném za Lidový dům, který ČSSD nikdy Altnerovi nezaplatila. V době začátku sporu v roce 2000 chtěl přitom Altner "jen" 18,5 milionu korun, což byla desetina ze získaného nájmu od firmy B.H. Centrum, která ČSSD pronajímala část Lidového domu. Za 16 let se ovšem při sjednané smluvní pokutě mezi ČSSD a Altnerem dluh ČSSD vyšplhal na sumu přes 300 milionů.