Mezinárodní síť rejstříků s výčtem majitelů firem má podle návrhu německého ministra financí Wolfganga Schäubleho umožnit, aby bylo možné najít všechny osoby, které se skrývají za offshorovými společnostmi. Jde o jeden z mnoha návrhů, které se vyrojily po zveřejnění takzvaných Panama Papers, jejichž jasným cílem je, aby státní rozpočty zemí dostaly na daních z příjmů víc, než dostávají nyní. Otázkou je, jestli "pouhá" větší otevřenost k této metě skutečně povede. Respektive zda povede k lepšímu výběru daní v globální ekonomice, jejíž součástí je daňová soutěž mezi jednotlivými zeměmi.

Bez ohledu na mohutnou vlnu protestů v řadě zemí stále platí, že mít firmu v některém z daňových rájů není nelegální. V případě, že jde o využití takzvané daňové arbitráže (nikoliv o praní špinavých peněz), jde fakticky jen o způsob, jak firmy maximalizují své zisky − aby je posléze rozdělily mezi své akcionáře. Jestliže podle informací z Panama Papers využilo služeb společnosti Mossack Fonseca na 365 světových bank a jestli jen tři velké banky − britská HSBC, švýcarské UBS a Credit Suisse − založily za rok na 4,5 tisíce offshorových společností, potom rozhodně nejde o ojedinělý jev. Navázání na "Panamu" se ostatně nevyhnul ani největší a zřejmě nejvíc transparentní fond na světě, norský ropný Státní penzijní fond. Stejně jako Světová banka, kterou nedávno obvinila organizace Oxfam, že investuje peníze z rozvojové pomoci prostřednictvím firem, které úzce spolupracují s daňovými ráji.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V souvislosti s optimalizací zisků se proto v souvislosti s kauzou Panama Papers nejčastěji opakuje slovo amorální.
  • Ostatně i český premiér Bohuslav Sobotka označil řetězce kolem offshorových společností a daňových rájů za výsměch poctivě pracujícím lidem.
  • Zřejmě pozapomněl, že je dlouholetým politikem v zemi, která dodnes zadává veřejné zakázky za stamiliardy ročně, aniž by přesně věděla komu.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru