Dan Ťok mohl být historicky prvním ministrem dopravy, který odstartuje plán, jenž byl léta jen na papíře: stavbu první české dálnice ve spolupráci se soukromou firmou. Takzvaný PPP projekt známý třeba ze Slovenska. Jenže pilotní stavba za 25 miliard korun, kterou Ťok (za ANO) se souhlasem vlády plánoval rozjet v červnu na třicetikilometrovém úseku strakonické dálnice D4, se bude muset zase odložit. Přinejlepším o několik měsíců.

Nevýhoda pro české firmy

Jak zjistily HN, antimonopolní úřad nyní čerstvě zrušil hned první zadávací řízení, v němž ministerstvo dopravy nejprve chtělo vybrat poradce − firmu, která má s PPP projekty zkušenosti a pomohla by při plánování stavby jednak s paragrafy a jednak s financováním a návrhem technického řešení.

Ochránci hospodářské soutěže vidí tendr na poradce jako neférový vůči českým firmám. Vadí jim přihlašovací podmínka, podle níž uchazeči museli někdy na podobně velkém projektu v minulosti spolupracovat. To ale tuzemské společnosti ani splnit nemohou, protože se v Česku takhle ještě nikdy dálnice nestavěly.

32 km

strakonické dálnice D4 se má do pěti let postavit formou PPP projektu. Stát zaplatí 25 miliard korun.

"Ministerstvo pochybilo tím, že ve vztahu k referencím na poskytování služeb právního a finančního poradenství požadovalo, aby se tyto služby týkaly pouze silničního projektu, ačkoliv vědělo, že žádný silniční PPP projekt v České republice doposud nebyl realizován," uvedl mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda.

Rozhodnutí zatím není pravomocné. A protože Ťokův úřad s největší pravděpodobností podá rozklad, bude muset definitivně rozhodnout předseda ochránců soutěže Petr Rafaj.

Co je PPP projekt

Propojení státního a soukromého kapitálu v takzvaném projektu veřejně-soukromého partnerství (Public Private Partnership). V Česku se však zatím příliš projekty PPP neprosadily, přestože se o nich mluví již od druhé poloviny 90. let. Základní princip tkví v tom, že místo státu či samosprávy postaví školu, nemocniční pavilon, soud, věznici nebo dálnici soukromý investor. Stavbu zaplatí a pak dostává z veřejných rozpočtů po předem domluvenou dobu peníze za bezchybný provoz. Pro stát je to výhodné proto, že si splátky rozloží do delšího období, zpravidla desítek let, a nemusí stavbu financovat hned.

Chceme zkušeného rádce

Ministerstvo se hájí tím, že chce vybrat zkušeného poradce, navíc tendr otevřelo  všem. „Jde o tak významnou zakázku, že stanovená kvalifikační kritéria považujeme za adekvátní. Potřebujeme opravdu kvalitní tým, který má zkušenosti s tímto typem zakázek u velkých silničních staveb,“ řekl mluvčí Tomáš Neřold.

Pokud by předseda antimonopolního úřadu potvrdil zrušení tendru, nejspíš ministerstvo podmínky soutěže upraví podle jeho přání. Zrušení celého PPP projektu ale údajně nehrozí, jen se zbrzdí.

Ťok plánoval dostavět D4 do pěti let. Pro pilotní projekt ji vybral proto, že není součástí páteřní sítě evropských silnic a hůře se na její stavbu shánějí dotace z Bruselu, jejichž příliv se navíc po roce 2023 omezí.

O stavbách s namixovaným státním a soukromým kapitálem se v Česku hovoří od 90. let nejen v souvislosti s dálnicemi, ale i se stavbami nemocnic, soudů či věznic. Zatím je ale stát nedotáhl do konce, jen zaplatil desítky milionů za analýzy a poradce. Právě se soutěžemi na poradce Ťok narazil opakovaně. Minulý týden Rafajův úřad pravomocně zrušil poradenskou smlouvu k mýtu a vyměřil čtvrtmilionovou pokutu za chyby při výběru vítězné společnosti Deloitte v tendru za 52 milionů korun.