Martin Biben
První rozsáhlou studii o dopadech černobylské havárie vydal britský radiobiolog Ian Fairlie v roce 2006. Nyní, 30 let od děsivé události, publikoval další, zpřesněnou verzi. Škody, jaké největší katastrofa v dějinách jaderné energetiky způsobila, v ní srovnává s dopadem jaderných pum na Hirošimu nebo Nagasaki.
Počet obětí nádorových onemocnění v důsledku ozáření a konzumace radioaktivitou zasažených potravin a vody odhaduje v celé Evropě na 40 tisíc. Ani to ale nemusí být konečný účet za havárii, která v dubnu roku 1986 vyděsila celý svět, poničila důvěryhodnost sovětského režimu a v důsledku přispěla k jeho pádu.
"S následky toho selhání se budeme muset vyrovnávat ještě dalších přibližně 50 let. Například radioaktivního cesia zatím z půdy zmizela pouze polovina, 30 let je totiž přesně poločas jeho rozpadu," uvedl Fairlie, který nyní působí jako konzultant Evropského parlamentu a v letech 2000 až 2004 byl tajemníkem komise britské vlády pro zkoumání radiačních rizik vnitřních zářičů.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
- Od největší katastrofy v dějinách jaderné energetiky uplyne brzy 30 let.
- 26. dubna 1986 vybuchl čtvrtý reaktor elektrárny Černobyl a téměř do poloviny Evropy se dostalo obrovské množství radioaktivního materiálu.
- Následky nese kontinent dodnes.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
