Na výstavě malíře Pavla Brázdy v kutnohorské Galerii Středočeského kraje se prohazují role − a to je v GASK stejné jako na mnoha jiných dosavadních Brázdových výstavách. Návštěvník přichází, aby si prohlédl obsáhlý průřez celoživotní prací skoro devadesátiletého umělce, přitom záhy zjistí, že je sám pozorován.

Brázdovo dílo stojí především na stovkách vyobrazených hlav, jež někdy upřeně, jindy cudně, s odvrácenými pohledy, sledují a jedna od druhé si předávají diváka jako průmyslové kamery.

Hlava je sídlem duše, říkal před lety v televizním dokumentu Brázda, v obličejích se ukazuje vztah umělce ke světu. A svět je podle Brázdy natolik absurdní, že sám by za něj nechtěl nést odpovědnost stvořitele.

Avšak v posledních deseti letech, na něž výstava v GASK klade důraz, je hlava − ale stejně tak postavy či kolážovitě poskládané "portréty" mezilidských vztahů − pro Brázdu zároveň opravdu cosi "průmyslově" pojatého.

Umělcovy v počítači dotvořené obrazy sice vypadají jako malované, ve skutečnosti jsou to digitální tisky, které lze teoreticky donekonečna replikovat.

Výstava

Pavel Brázda: Mezi začátky a konci II
GASK, Kutná hora
otevřeno do 12. června

Malíř obrazům odebírá jedinečnost, jako by svá díla rozdával na potkání. Je to sympatický čin: kdysi zakázaný solitér vyhraněného stylu, který vždy maloval především pro sebe a po Listopadu ani neusiloval být položkou na trhu s uměním, teď pracuje jako Ikea.

U příležitosti Brázdovy výstavy v pražském Obecním domě před třemi lety to kurátorka Lucie Šiklová vysvětlovala s jasnou logikou: Brázda má přetlak nápadů, ale vzhledem k věku by všechny už nestihl namalovat, proto si našel jiný způsob práce.

Kdyby se tedy Brázda rozhodl uspořádat najednou ve stovce galerií sto identických výstav obrazů z posledních deseti let, nebyl by to umělecky neřešitelný, ale spíš logistický problém.

Tak masivní atak výstav na vlas stejných pláten od jediného autora, který by zasáhl obrovské množství lidí, by byl sám o sobě uměleckým dílem. To snad i teoretik Jindřich Chalupecký, jehož jméno v prestižní soutěži zaštítilo už tolik neobvyklých vizuálních konceptů, by v hrobě úžasem pozvedl hlavu.

Související