Téměř čtvrtina zaměstnavatelů požaduje už dnes od uchazečů o práci aktivní znalost alespoň jednoho světového jazyka. Bez angličtiny se neobejdou vysokoškolští pedagogové, učitelé, programátoři nebo technici IT a tento tlak se bude ještě zvyšovat.

Na státních základních školách se povinně začínají žáci seznamovat s cizím jazykem ve třetí třídě, ale spokojit se jen s povinnou výukou většinou nestačí. Vedle studia v zahraničí se pro toho, kdo se chce naučit cizí řeči opravdu plynně, nabízejí školy, kde se do ciziny částečně přenese. Takovými školami jsou třeba dvojjazyčná gymnázia.

Jsou tyto školy pro české děti ideální? Pomohou jim opravdu lépe se uplatnit na trhu práce? A v čem jsou odlišné od všeobecných gymnázií?

Maturita s certifikátem

V Česku je podle databáze ministerstva školství 16 dvojjazyčných gymnázií a 62 středních škol s vybranými předměty v cizím jazyce. Například pražský Nový PORG, jehož studenti obsazují v úspěšnosti u státních maturit v posledních letech první místa, spadá do druhé skupiny a kombinuje požadavky českého učebního plánu pro gymnázia s mezinárodními programy dle Cambridge International Examinations a IB Diploma Programme.

Bilingvní gymnázia pracují na základě mezinárodní smlouvy na úrovni ministerstev školství a kultury partnerských zemí. Pro tyto školy platí zvláštní školní vzdělávací program a jsou ustanoveny nařízením vlády jako zvláštní vzdělávací obory. "Dvojjazyčné gymnázium je šestileté a má stanoveny povinně dva vyučovací jazyky. Od třetího ročníku se 11 hodin předmětů týdně vyučuje v druhém jazyce," uvádí tisková mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová.

Kromě dvojjazyčných gymnázií a středních škol s vybranými předměty v cizím jazyce se ještě mohou zájemci hlásit na pobočky mezinárodních škol vyučujících většinou podle osnov mateřské země − příkladem je English International School Prague, která je založena na anglickém národním programu. Studium je ukončeno mezinárodním diplomem IB, ale českou maturitu je potřeba si dodělat zvlášť.

V Česku jsou tři anglická gymnázia, tři německá, čtyři francouzská, pět španělských a jedno italské. Kromě státní maturity z českého jazyka absolvují studenti na těchto dvojjazyčných školách rozšířenou maturitu s předměty v cizím jazyce. Bývá to matematika, fyzika, zeměpis, dějepis a chemie nebo základy společenských věd. Po úspěšném absolvování obdrží kromě maturitního diplomu také certifikát rovnající se nejvyšší státní zkoušce v daném jazyce.

Menší důraz na memorování

Úspěšnost v přijímacím řízení na vysoké školy bývá podle průzkumu HN mezi bilingvními gymnázii přes 90 procent, což je více, než dosahují absolventi běžných středních škol. Většina maturantů míří na humanitní obory českých univerzit, ale výjimkou nejsou ani vysoké školy v zahraničí. Podle zástupkyně ředitele libereckého Gymnázia F. X. Šaldy Marcely Danajovičové se odhodlá ke studiu v zahraničí téměř polovina maturitního ročníku a podobně je tomu i na ostatních školách.

"Není pravda, že výuka v cizím jazyce žáky znevýhodňuje oproti jiným, jak se někdy tvrdí. Jejich úspěšnost na vysokých školách je velká. Naši absolventi se rovněž umísťují dobře na zahraničních univerzitách. Důležité je, že se kromě jazyka naučí také pracovat jinými metodami," vysvětluje ředitelka pražského Gymnázia Jana Nerudy Zuzana Wienerová.

Většina bilingvních gymnázií je státních, jen pár z nich je soukromých, vyžadujících zaplacení školného. Takovým případem je English College in Prague nebo Rakouské gymnázium v Praze. Ze soukromých škol odchází ještě větší počet absolventů do zahraničí. Například podle poslední roční statistiky English College in Prague odešlo do Velké Británie 40 studentů, 11 zůstalo v Česku, 11 šlo studovat do Nizozemska, pět do Spojených států amerických a šest do ostatních zemí.

Úspěšní jsou studenti také u státních maturitních zkoušek. Díky rozšířené maturitě s předměty v cizím jazyce je potřeba projít státní maturitou jen z českého jazyka a literatury.

Lehčí uplatnění v zahraničí

Díky spolupráci se zahraničním partnerem se studenti seznámí i s kulturou partnerské země, pravidelně vyjíždějí na výměnné pobyty. "Největší výhodou ovšem je, že španělská strana má povinnost vybrat pro naši školu plně kvalifikované a zkušené španělské učitele a vybavit naše studenty dobrými španělskými učebnicemi," říká Zdeňka Bednářová, ředitelka španělského Gymnázia Budějovická v Praze.

To všechno pak pomáhá absolventům uplatnit se lépe na trhu práce. "Studenti jsou lépe připraveni absolvovat část studia v zahraničí. Na pracovním trhu mají se svými jazykovými znalostmi rovněž výhodu, zejména pokud se ucházejí o místo u zahraniční firmy nebo i ve státní správě, kde se teď znalost cizího jazyka často vyžaduje," říká Vladimír Roskovec, zástupce ředitelky Centra pro studium vysokého školství.

Studenti se ale musí připravit na náročné studium. "Musí zvládat náročné učivo ne v mateřském, ale v cizím jazyce," vysvětluje Marcela Danajovičová. "Na velmi náročné studium upozorňujeme již při dnech otevřených dveří, protože mnozí uchazeči nechtějí náročné studium, ale jen dobré známky," dodává Zdeňka Bednářová.

I samotná výuka se přizpůsobuje danému jazyku. "Francouzská metoda spočívá v menším důrazu na memorování, na druhé straně klade podstatně větší důraz na hledání logických souvislostí, na odhalování zákonitostí, práci s textem a dalšími materiály. Bilingvní žáci jsou samostatnější, kreativnější a možná jsou schopni se lépe přizpůsobit měnícím se podmínkám," popisuje výuku předmětů ve francouzštině ředitel táborského Gymnázia Pierra de Coubertina Miroslav Vácha.

Doučování na technické obory

Nevýhodou bilingvních gymnázií může být převaha přípravy na humanitní obory. "Pokud si student zvolí vysoce specializovaný obor, jako je medicína nebo technika, musí si doplnit znalosti v příslušném předmětu v české terminologii a postupech řešení, které se učí na našich školách. Příkladem je matematika nebo chemie," uvádí Hana Valíková z Klasického a španělského gymnázia v Brně. Školy tento problém řeší pomocí seminářů. "Aby mohli studenti studovat doma i v zahraničí, nabízíme jim poslední dva roky studia volitelné předměty v češtině, španělštině i angličtině a oni si vyberou právě takové zaměření, jaké budou potřebovat na zvolené vysoké škole," doplňuje Zdeňka Bednářová z gymnázia v Praze.