Když Miloš Zeman vyprávěl před rokem a půl v čínské televizi, že se přijel učit do Číny, jak stabilizovat společnost, bylo to pohoršlivé. Nicméně dalo se to stále ještě hodnotit jako v podstatě neškodný pokus vlísat se do přízně čínských komunistů.
Zemanova podlézavost jako česká konkurenční výhoda. O nic nejde, jak by asi mohla čínská totalita reálně ohrozit náš společenský model, utěšovali jsme se.
Od té doby přituhuje. V Česku investuje firma CEFC, která má podle odborné literatury leccos společného s čínskou armádou. Šéf česko-čínské obchodní komory, jejíž znak mimochodem připomíná emblém svazu československo-sovětského přátelství z doby před rokem 1989, Jaroslav Tvrdík v médiích ostouzí renomované české sinology s kritickým postojem vůči čínskému režimu. Z čerstvé družební smlouvy Prahy s Pekingem odkapává servilita. Nadcházející návštěva čínského prezidenta má parametry příjezdu sovětské stranické a státní delegace v čele s generálním tajemníkem Nejvyššího sovětu.
Nic z toho nevyvolává zásadní reakce. Česká společnost zmalátněla a začíná připomínat příslovečnou žábu v čínském mixéru. Rychlost otáček roste.
Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:
- Mobilní aplikaci HN
- Web bez reklam
- Odemykání obsahu pro přátele
- On-line archiv od roku 1995
- a mnoho dalšího...
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru